Yucca Mountain: federální nápor a obrana Nevady

26. června 2002 /

Plánované centrální úložuště jaderného odpadu z celých Spojených států – oblast Yucca Mountain – provází od samého počátku množství sporů, především mezi federálními úřady a občanskými organizacemi. Přinášíme článek, který vám řekne více.

Americký kongres schválil v roce 1987 opuštěnou a řídce obydlenou oblast Yucca Mountain, která se nachází v Nevadské poušti 145 km severně od proslulého Las Vegas, jako optimální lokalitu pro zbudování celonárodního úložiště radioaktivních odpadů. Dosud se na plánování a výzkum utratilo více než 6,8 miliard dolarů, přičemž nejvíce peněz bylo vydáno na vykopání téměř 300metrového podzemního tunelu, v němž se při teplotách okolo 400 °C uskutečnily testy simulující předpokládané chování odpadů.

Projekt Yucca Mountain však provázejí od počátku mnohé nejasnosti a potíže. V současnosti proces schvalování lokality finišuje a doba, kdy by mohla být udělena licence k faktickému budování úložiště, se blíží. Přesto řada nejasností zůstává, objevují se další, a tak odborné polemiky ani veřejné protesty neutichají. Dění kolem úložiště bylo zejména v posledním půlroce poměrně intenzivní.

Léto a podzim 2001: hra s limity

Americká Komise pro jadernou kontrolu (Nuclear Regulatory Committee, NRC) přehodnotila v loňském roce některé bezpečnostní standardy týkající se ukládání vyhořelého paliva na území USA. To se nestalo poprvé. V době, kdy NRC poprvé určila podmínky pro udělení licence úložišti Yucca Mountain v Nevadě, byly zároveň stanoveny nutné bezpečnostní standardy. Tyto všeobecné standardy jaderné bezpečnosti stanovil úřad EPA (Environmental Protection Agency), americká Agentura ochrany životního prostředí. NRC však v průběhu let změkčila své požadavky na vlastnosti úložiště, neboť se ukázalo, že Yucca Mountain původní podmínky nesplňuje. Jde zejména o omezení týkající se izolace odpadů od podzemních vod.

Jak se ukázalo, podzemní vody v oblasti proudí mnohem rychleji, než se původně předpokládalo, takže mohou proniknout ke kontejnerům s odpadem a postupně je korodovat (během desítek či stovek let). To by mělo za následek  zamoření podzemních vod. Kromě toho je lokalita také potenciálně ohrožena zemětřeseními, neboť tamní geologické podloží je méně stabilní než se očekávalo.

Aby mohl projekt schvalování úložiště Yucca Mountain pokračovat, ustoupil úřad EPA ze svých původních požadavků a schválil několik změn v zákoně o radiační ochraně, kterými snížil dříve stanovené limity tak, aby se do nich vešly výsledky testů.

Nevládní organizace se brání

Vzápětí poté, co EPA zveřejnila nový zákon o limitech radiační ochrany (13. června 2001), podala koalice celoamerických a nevadských nevládních ekologických, spotřebitelských a dalších organizací žalobu, která se týkala jeho největších slabin.

Lisa Gue z organizace Public Citizen k tomu řekla: „Pravidla stanovená úřadem EPA nezaručují obyvatelům Nevady dostatečnou ochranu a obrací národní politiku nakládání s radioaktivními odpady nebezpečným směrem.“

John Hadder, koordinátor nevadské pobočky organizace Citizen Alert, k tomu dodal: „Limity byly stanoveny na základě očekávaných úrovní úniků radioaktivních látek z úložiště, takže jde vlastně o podklad k legalizaci radioaktivního znečištění na území Nevady. To naprosto zpochybňuje smysl standardů radiační ochrany.“

Spory nastaly zvlášť v otázce 18kilometrové neregulované „obětované“ zóny kolem plánovaného úložiště, kterou EPA stanovila, aby obešla požadavky zákona o ochraně pitné vody. Takový postup podle ekologů z koalice oslabuje efektivitu standardů, neboť ministerstvo energetiky se může více spoléhat na rozředění a rozptýlení uniknuvších radioaktivních odpadů než na jejich důslednou izolaci.

„Obhajovali jsme ochranné normy ve všech fázích procesu, který vedl ke konečné verzi tohoto zákona. Nyní podáváme podnět soudu, protože naše připomínky nebyly zohledněny,“ sdělil David Adelman, poradce Rady pro ochranu přírodních zdrojů (The Natural Resources Protection Council). „Nemůžeme přijmout zákon, který uměle stanoví chabé normy jenom proto, aby prošel principiálně chybný projekt,“ dodal.

Petici požadující přezkoumání projektu odeslalo k odvolacímu soudu v San Franciscu společně 15 významných nevadských i celoamerických organizací.

Ministerstvo se snaží obcházet veřejnost

Obyvatelé Nevady, na jejímž území se Yucca Mountain nachází, dostali možnost vznést své připomínky na několika veřejných slyšeních, pořádaných federálním ministerstvem energetiky (Department of Energy, DOE). Avšak podle kvalifikovaných odhadů žije v okolí plánovaných tras odpadů ze všech amerických elektráren do úložiště téměř 60 milionů Američanů.

DOE se obecně dopustilo neuvěřitelného množství podivných opomenutí a přehmatů. K dosud nejvýznamnější události v dějinách nakládání s radioaktivními odpady svolalo pouze tři veřejná slyšení. Navíc pozvánky měly řadu nedostatků. Byly doručeny jen necelý měsíc předem (spolu se 400stranovou studií pojmenovanou „Předběžné vyhodnocení vhodnosti lokality Yucca Mountain“, jejíž název sváděl k domněnce, že jde pouze o předběžná hodnocení – ve skutečnosti šlo o podklad pro jedno z klíčových rozhodnutí). Poté došlo ke změně místa projednávání a pro konečné místo byla udána chybná adresa. Všechna tři slyšení se konala v Nevadě, takže obyvatelé jiných oblastí, potenciálně dotčených převozem vyhořelého paliva, v podstatě nedostali možnost se k projektu vyjádřit.

Leden: zelená od ministra energetiky

Podzimní teroristické útoky v USA vynesly na světlo další slabiny projektu celoamerického úložiště v Yucca Mountain, i když v záplavě zpráv a analýz o útoku a americké odvetě se problematice nevěnovalo tolik pozornosti. A tak přes pokračující pochybnosti nakonec projekt získal další významná povolení – od ministerstva energetiky a prezidenta.

7. ledna navštívil ministr energetiky Spencer Abraham Nevadu a v rámci „terénního průzkumu“ se prošel za doprovodu kamer a fotografů po hřbetu pohoří Yucca. Čtyři dny poté veřejně oznámil, že jeho ministerstvo do třiceti dnů oficiálně předá prezidentovi doporučení pro Yucca Mountain jako americké federální úložiště. Abraham oznámení komentoval slovy: „Vědecké zhodnocení a národní zájem vytvářejí spíše potřebu výstavby celonárodního úložiště vysoce radioaktivních odpadů než jeho ukládání na 131 místech po celých Spojených státech.“

Rozhodnutí vyvolalo vlnu protestů ze strany volených zástupců i obyvatel Nevady (podle posledních průzkumů se proti projektu staví 83 % Nevaďanů). Ti se přes očekávaný přínos 50 miliard dolarů v podobě nových pracovních míst a příjmů z ukládání odpadů stále obávají ekologických a zdravotních dopadů projektu.

„Tohle rozhodnutí páchne,“ vyjádřil se nevadský guvernér Kenny Guinn po rozhovoru s ministrem Abrahamem. „Řekl jsem mu, že dává přednost politice před vědou, a to na úkor celé Nevady,“ dodal Guinn. Zákon, který vstoupil v Nevadě v platnost v roce 1982, sice umožňuje tomuto státu zpochybnit federální rozhodnutí (včetně rozhodnutí federálního ministerstva energetiky i rozhodnutí prezidenta), nesouhlas Nevady však může přehlasovat federální kongres.

Vedle Nevady se o rozhodnutí psalo také ve státech, přes které bude většina odpadů do Nevady putovat. Deníky v Missouri, Kansasu, Utahu či Arizoně obsáhle informovaly o rizicích spojených s převozy radioaktivních odpadů. Naopak státy, které mají na svém území nejvíce jaderných elektráren či vojenských reaktorů, byly potěšeny. Deník Chicago Tribune přinesl titulek „Illinois tleská rozhodnutí“ (na území tohoto státu je 11 jaderných elektráren) a federální republikánský poslanec za Illinois Mark Kirk, v jehož volebním okrsku leží 1000 tun radioaktivního odpadu, hovořil o „environmentálním vítězství“. Obdobně se radovali v dalších „jaderných“ státech – například v Idaho a Jižní Karolíně.

Kritika rozhodnutí ministerstva

Vlivná organizace Fyzikové za společenskou zodpovědnost (Physicians for Social Responsibility, PSR) vydala ihned po Abrahamově oznámení tiskovou zprávu, v níž podrobila ministerstvo energetiky i projekt samotný kritice z mnoha stran. Už samotný fakt, že odpady se budou ukládat ve velké vzdálenosti od jaderných elektráren, ve kterých vznikají, je problematický. Provozovatelé současných (a případných budoucích) elektráren mohou produkovat odpady bez ohledu na jejich dopad na životní prostředí. A ministr Abraham rozhodnutí učinil právě pod vlivem velkých energetických korporací, které sponzorovaly republikánskou volební kampaň. Na prezidentské kampani George Bushe se oficiálně podílely skoro 300 tisíci dolary.

Mnohé organizace poukazují na fakt, že urychlené rozhodnutí má vzbudit falešný dojem vyřešení problému s odpadem, a tím podpořit plány Bushovy administrativy, která po více než 25letech od schválení poslední jaderné elektrárny v USA začala ihned po svém uvedení do úřadu hovořit o možnostech stavět nové.

Organizace PSR dále upozornila na riziko kontaminace vodních zdrojů, které zásobují obyvatele města Las Vegas a část jižní Kalifornie. Připomněli, že federální kontrolní úřady EPA a NRC několikrát změkčily bezpečnostní limity tak, aby se do nich vešly výsledky naměřené při testování úložiště. Ředitel výzkumu PSR Jaya Tiwari řekl: „Vědecké poznání zkrátka toto rozhodnutí nepodporuje. Uspěchané schválení Yucca Mountain může ohrozit veřejné zdraví tisíce generací.“

Povážlivý je i fakt, že celkem 77 000 tun vysoce radioaktivních odpadů z elektráren a továren na výrobu jaderných zbraní bude do úložiště dopraveno prostřednictvím až 50 000 transportů z 31 amerických států. To s sebou nese poměrně vysoké riziko nehody a v současném politickém klimatu také teroristických útoků.

„Kterýkoli z těchto transportů může být napaden teroristy a odpálen jako ,špinavá bomba‘, která rozšíří radioaktivní prach v libovolně vybraném americkém městě,“ řekl Martin Bucher, další člen PSR. „Riziko zneužití spojené s tímto rozhodnutím je ohromné a ministr Abraham dává teroristům 50 000 příležitostí k vedení války s pomocí zbraně hromadného ničení.“

Jiné organizace přicházejí s dalšími důvody zpochybňujícími vhodnost úložiště: intenzivní zemětřesnou a vulkanickou činnost a neustále rostoucí a ztěží odhadnutelné náklady na vybudování úložiště, na vlastní uložení odpadu a jeho zabezpečení. Organizace Nuclear Information and Resources Service (NIRS) tvrdí, že řada tektonických zlomů, které oblast křižují, narušila horninové podloží natolik, že se vytvořily cesty, jimiž smrtící radioaktivita může nakonec proniknout až do zásobáren pitné vody pod nimi.“

V posledních 25letech bylo zaznamenáno v okruhu do 50 mil od Yucca Mountain více než 600 zemětřesení o síle alespoň 2,5 stupně Richterovy škály. Zemětřesení o síle 5,6 stupně v roce 1992 narušilo zdi, rozbilo okna a způsobilo milionové škody přímo na terénní základně ministerstva energetiky, která slouží ke studiu úložiště. Zemětřesení v roce 1999 vykolejilo vlak na železnici, která by s velkou pravděpodobností byla využívána k převozu odpadů. Ministerstvo energetiky přitom vypočítalo, že vážná nehoda například ve venkovské oblasti by zamořila 100 km2, způsobila škodu 620 milionů dolarů a odstranění bezprostředních následků by trvalo 15 měsíců.

 „Jakou máme alternativu k Yucca Mountain?“ uvažuje Kevin Kamps, specialista na jaderný odpad, který působí u organizace NIRS. „Jednoznačně je nejdřív třeba přestat vytvářet další jaderný odpad. Odstavme jaderné elektrárny a nahraďme je dostupnými úsporami energie, jejím efektivnějším využitím a zvýšeným důrazem na budování obnovitelných zdrojů. Jaderný odpad, který jsme vyprodukovali do dnešních dnů, jistě představuje problém, ale Yucca Mountain rozhodně není tím spravným řešením.“

Únor: gesto prezidenta Bushe

Přání, které vyjádřil nevadský guvernér Guinn – aby rozhodnutí prezidenta Bushe bylo nezávislé na rozhodnutí Abrahamova ministerstva – zůstalo nevyslyšeno. Od svého ministra Bush oficiální doporučení – velmi nekompromisně formulované – dostal 14. února. Již den poté, 15. února, rozhodnutí sám podepsal. Očekávalo se, že Bush si alespoň formálně nechá nějaký čas na prostudování Abrahamových materiálů. Jeho bleskový podpis byl ale gestem vyjadřujícím razantní podporu zastáncům úložiště a zároveň arogantní nezájem o opozici z Nevady. Tři dny předtím se totiž setkal s Guinnem a dvěma federálními senátory z Nevady. Vlivnému senátoru Harry Reidovi tehdy údajně slíbil, že „počká až dostane a prozkoumá veškeré vědecké poznatky o Yucca Mountain“.

Guvernér Guinn ihned oznámil, že bude rozhodnutí vetovat. „Bojujeme o život,“ řekl. Také vyjádřil své pocity: „Jsem naštvaný stejně jako obyvatelé Nevady, protože rozhodnutí prošlo s tolika nezodpovězenými otázkami.“ Podle zákona má guvernér na uplatnění veta 60 dní. Dalších 90 dní pak má federální kongres na to, aby veto nadpoloviční většinou v obou komorách přehlasoval. Šance, že by kongres Nevadu podpořil, jsou však malé. „Je proti nám 39 států,” poznamenal Guinn, čímž narážel na celkový počet amerických států, na jejichž území stálo či stojí jaderné zařízení.

Přestože nevadští vynaložili na celostátní reklamní kampaň proti schválení úložiště Yucca a na lobbování v kongresu nemalé peníze i energii, nejvíce si zřejmě slibují od soudních procesů. Samotný stát, ale i města jako Las Vegas a jednotlivé okrsky vedou v současné době několik soudních procesů, ve kterých napadají různé zákony a předchozí rozhodnutí. Mají k tomu řadu důvodů. Například loni se zjistilo, že právní firma, která vypracovávala ministerstvu energetiky licence pro Yucca Mountain, vlastně lobbovala pro jaderný průmysl. Celkem 14 právníků firmy Winston & Strawn bylo placeno jak ministerstvem, tak i Institutem pro jadernou energii (Nuclear Energy Insitute), který intenzivně lobbuje ve prospěch jádra.

Zbrzdit výstavbu úložiště však může nouzový nevadský plán zastavit dodávky vody, nezbytné pro výstavbu. Navíc řada jiných států, zejména Utah, vážně uvažují o „protitransportních“ zákonech – radioaktivní odpad směřující do Yucca Mountain by nesměl přes jejich území.

A co ostatní Američané? Podle výzkumů z konce letošního března se 47 % kloní spíše k budování úložiště, 47 % je spíše proti. 53 % však přiznalo, že má o problematice málo informací na to, aby se k ní mohlo jednoznačně vyjádřit.

Novinky na závěr

8. dubna guvernér Guinn oficiálně vetoval prezidentovo rozhodnutí – záležitost se tak vrátila do kongresu. 10. dubna nevadské úřady „dočasně“ odpojily vodovod, zásobující průzkumné práce v podzemí Yucca Mountain. 8. května podpořila dolní komora Kongresu – sněmovna reprezentantů – poměrem hlasů 306:117 výstavbu úložiště. Hlasování Senátu se očekává v červenci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 6/2019 vyjde v 2. polovině prosince.