Bereme to jako službu planetě

Jak vypadala cesta od mýdlových ořechů k dnešním dnům? Váš sortiment je nyní nepoměrně širší a podporujete i přístup zero waste.

Nejprve musím podotknout, že jsem obchodník, ne chemik. Takže mi velice rychle došlo, že pokud z ořechů nevyrobíme něco nového, nikdy z toho nebude byznys. Ale nevěděla jsem, jak na to. Byla to vlastně metoda pokus–omyl. Začala jsem pátrat, kdo by nám mohl vyrábět gely, kdo by mohl připravovat receptury. Oslovila jsem pár malých firem a nakonec našla jednu, která měla interního technologa.

Jenže výroba z mýdlových ořechů je asi něco trochu jiného než výroba konvenčních pracích prostředků…

Je pravda, že vyvinout receptury trvalo našemu technologovi docela dlouho. Teď už se tomu oba smějeme, ale naše původní představy byly dost odlišné. Například chtěl gely vyrábět barevné, prý že se to lidem líbí. Jenže naši zákazníci chtějí, aby gely praly, a nepotřebují k tomu přidávat žádné třpytky.

Jak je ale vidno, nakonec jste společnou řeč našli.

Ano, po zhruba roce a půl před námi stály dva základní produkty: prací gel a prostředek na nádobí. Produkty se rychle ujaly a my se začali rozrůstat. Za firmou, kterou dnes vidíte, nestojí žádný investor. Dnešní firma je výsledkem vlastního růstu, jenž byl po celou dobu v podstatě stabilní. Lidé si nás hledají sami a my vlastně nepotřebujeme dělat žádné akvizice.

To je sen asi každé firmy. Čím si to vysvětlujete?

Vysvětluji si to tak, že lidé, kteří si nás najdou, už vlastně vědí, co chtějí. Nemusíme nikomu vysvětlovat, proč nemá prát v konvenčních prostředcích.

Jak vlastně vznikne z ořechů gel?

Je to jednoduché: ořechy namočíte do vody a ony pustí mýdlo. Ořechy posíláme přímo do jedné české firmy, která se specializuje na rostlinnou extrakci. Tam celý proces proběhne, tekutina se dokonale přefiltruje a vrátí se zpět k nám k dalšímu zpracování.

Nataša Foltánová.

Všiml jsem si, že o svých produktech mluvíte jako o alternativě. Proč?

Úplně na počátku to alternativa rozhodně byla. A když se podíváte třeba na televizní reklamy, tak k těm jsme alternativa dodnes. Lidé, kteří k nám přešli, zřejmě zaznamenali nějaký myšlenkový či hodnotový posun. My se snažíme být pořád na špici pyramidy v inovacích v tomto oboru. Jenže ta pomyslná nákupní pyramida se stále posouvá, a co bývalo dříve alternativní, je dnes už normální.

Uvedu příklad: v současnosti zavádíme stáčírny našich produktů do vlastních obalů. Když jsme to asi před šesti lety zkoušeli poprvé, nikdo na to neslyšel, dokonce ani ekocentra. Dnes už si ale lidé uvědomují mnohé souvislosti nákupního chování a my nestačíme stáčírny vyrábět. Takže špice té zmíněné pyramidy se posunula. A naše výrobky nebo stáčírny mohou pomoci menším prodejnám vyprofilovat se vůči konkurenci. Stále se snažíme jít o kus dál a hledáme možnosti.

Ale co původ surovin? Ty se přece dovážejí zdaleka.

To ano, my ale transparentně říkáme, že naše suroviny pocházejí z Indie. Kdežto u těch konvenčních (a často i u jiných ekologických) nevíte nic. Když bychom po tom pátrali, zjistíme, že někteří používají třeba mýdlo z tropických olejů a u jiných je zase výchozí surovinou ropa. Je to lepší než ořechy z Indie? To už je na rozhodnutí spotřebitele, který se zajímá.

A co různé dermatologické certifikáty, které používají jiní výrobci? Máte je také?

Odpovím trochu v souvislostech: pokud je v prostředku nějaký alergen, jsou to zejména parfémy, konzervanty či enzymy. To říkáme i našim zákazníkům a nabádáme je, aby četli etikety. Pokud je na výrobku nějaké razítko, ale ve složení jsou uvedeny zmíněné problematické látky, je podle mě certifikát zcela irelevantní. Pokud máte dítě s vyrážkou nebo máte citlivou pleť, neměli byste prát v něčem, co obsahuje problematické látky. To je za mě jasný spotřebitelský tip.

Zaujalo mě, že zpracováváte i obaly, ve kterých vám přicházejí suroviny.

Je to tak. Spolupracujeme s chráněnými dílnami, které nám z vybalených pytlů šijí různé obálky, obaly na sešity, kancelářské složky a podobné užitečné věci. Podobně sbíráme a zpracováváme i prázdné láhve. Čas od času je odvezeme do sklárny, kde z nich nařežou originální skleničky. Některé rozdáme jako dárky, jiné si někdo koupí. Zatím však nemáme kapacity, abychom tyto produkty cíleně nabízeli.

Firma už se několikrát stěhovala, naposledy z Brna do Popůvek. Je to sice nedaleko, ale i tak je to nové prostředí, nová místní komunita, pro někoho třeba delší cesta do práce. Nevyvolává to personální změny?

Já si myslím, že Tierra Verde má svého jedinečného ducha. Kdysi jsme začínali ve Slavkově a dodnes jsou s námi lidé, kteří s námi začali spolupracovat už v té slavkovské éře. A to je každodenní cestování 40 km sem a zase 40 km zpět přes celé Brno. Ale ani přes tu vzdálenost nechtějí pracovat nikde jinde. Myslím si, že u nás je atmosféra, která prostě lidi baví.

Jak byste ji popsala?

Nejsme běžná komerční firma v tom smyslu, že čísla by pro nás byla to hlavní. Jsou důležitá, abychom byli ekonomicky zdraví a mohli jsme zkušené lidi zaplatit. Ale není pro nás cílem vydělat co nejvíc. Kdybyste přišel o chvíli dřív, potkal byste dole kolegyni, která si vzala kytaru a šla si s dalšími lidmi zazpívat. A já jsem za to ráda, protože i díky takovým věcem víme, že je u nás lidem dobře. A vím také, že tuhle pohodu cítí i zákazníci, kteří nám píšou, že z našich výrobků vnímají úplně jinou energii, než kdyby je dělaly mašiny.

Znamená to, že vy ten neustále rostoucí objem výroby zvládáte ručně?

Část výroby sice na nějakých strojích probíhá, ale třeba každá láhev projde hned několika rukama konkrétních lidí – jeden do ní produkt stočí, další jej označí a někdo jiný zase zabalí. A každý dotek se v té energii odrazí. Chceme si zachovat svobodu, aby si kdokoli z našich třiceti lidí jednoduše mohl vzít do ruky třeba ten hudební nástroj a jít si uprostřed šichty s ostatními zazpívat. Navíc tu máme i místnost, kam se nás vejde všech třicet k jednomu stolu. Tam společně vaříme a jíme. A i to jídlo má stmelující charakter, takový aspekt rodiny. Nebo si kolegové uprostřed dne vezmou kolo a jedou se projet, protože večer po práci už na to nebudou mít prostor. A je to v pořádku.

Když zde máte tolik prostor, jak je na tom vaše nová budova z energetického hlediska?

Ráda odpovím, že velmi dobře. Budova sice nebyla postavena přímo pro nás, objevili jsme ji jako hrubou stavbu, ale z hlediska energetické úspornosti je na tom opravdu dobře. Je to pro nás jistý mezistupeň a výhledově budeme hledat třeba nějaký nevyužitý objekt v okolních obcích.

Ze všeho, co jste mi řekla, bych si dokázal vyabstrahovat firemní hodnoty jako příroda, odpovědnost, rodinné prostředí. Jsou nějaké další, které ve firmě vidíte?

Myslím si, že hodně stojíme na vnitřní integritě lidí, kteří firmu tvoří. Jsme vzájemně v souladu v osobních hodnotách a je pro nás zásadní si tu svobodu udržet. Bereme to jako službu planetě, protože si myslíme, že právě to, co děláme, je potřeba. Novými produkty odpovídáme na to, co svět potřebuje. I proto jsme pořád na špici a hledají nás lidé, kteří nechtějí zamořovat svět dalšími obaly. A tu změnu můžete i díky nám prožít komfortně.

Vy úplně sršíte energií. Co vás nabíjí?

Nedávno jsme si řekli, že potřebujeme udělat nějaký panel takzvaně skalních zákazníků, s nimiž jsme delší dobu v kontaktu, abychom ve spolupráci s nimi například testovali nové výrobky. Na výzvu se jich ozvalo asi sedmdesát a každý druhý psal: „Děkujeme, že existujete.“ Myslím si, že takové ohlasy každá firma od zákazníků nemá. I proto vím, že to asi děláme dobře.

Kromě toho mě nabíjí sportování a ráda cestuji. Ale nerada cestuji úplně zbůhdarma, takže to vždycky spojím s nějakým obchodem. Moje práce a jiné aspekty mého života se vlastně trochu prolínají, protože to děláme s osobním nasazením a posláním.

—

Nataša Foltánová

je zakladatelkou firmy Tierra Verde. Spolu s třiceti kolegy a dvěma společníky přináší na český trh vizi ekologicky šetrné péče o domácnost bez produkce zbytečných, zejména plastových odpadů. Název „Tierra Verde“ znamená španělsky „zelená země“ a vystihuje cíl firmy: (znovu)objevovat, vyvíjet, vyrábět a nabízet produkty denní potřeby s co nejmenším negativním dopadem na zdraví a životní prostředí a zároveň s co nejlepším vlivem na člověka, společnost i planetu.

Připravil Vratislav Vozník. Rozhovor původně vyšel v Magazínu Hnutí DUHA Evergreen.