Ekostrava budoucnosti

24. dubna 2018 /
foto: theodysseyonline.com
Člověk občas cestuje a musí řešit otázku stravování, ať už je v civilizaci, nebo mimo ni. Pokud jsem vegan nebo mám různé speciální stravovací potřeby, mám problém se v odlehlých pohorských vesničkách (ale nejen v nich) dobře a zdravě najíst. Smažákem se prostě nedá ládovat každý den. Pro všechny tyto případy i pro ty, kdy se vám jednoduše nechce vařit, však trh nabízí alternativy: od dehydratované svíčkové až po vyvážená jídla v prášku.

Už před mnoha desetiletími musely kosmické agentury přijít s netradičními řešeními stravy, která umožní kosmonautům ve vesmíru přežít. Vedle toho, že jídlo muselo být dobře zabalené a dlouho skladovatelné, mělo obsahovat i dostatek živin a kalorií. První pokusy směřovaly k hliníkovým tubám plněným polotekutými pastami. Brzy na to se přišlo s dehydratovanými výrobky balenými vakuově. Kosmounaté záhy zjistili, že jídla potřebují mít nakouskovaná do velikosti jednotlivých soust. Každý drobek uvolněný do prostoru by totiž mohl být smrtelné nebezpečný po vdechnutí pasažéry vesmírného letu nebo by představoval riziko pro přístroje. Dnešní strava kosmonautů a kosmonautek už je poměrně pestrá, od různých omáček přes sušenky až po humra. Speciální tým NASA neustále vyvíjí nové pokrmy, které co nejvěrněji kopírují pozemská jídla.

Podíváme-li se však hlouběji do minulosti, uvědomíme si, že trvanlivou a zároveň výživnou stravu lidé potřebovali od pradávna. Ať už se jedná o středověké poutníky nebo novověké armády. Právě za doby napoleonských válek byla vynalezena konzerva, která zvládala uchovávat uvařené potraviny po mnoho měsíců. Ještě předtím se potraviny konzervovaly pomocí sušení či kvašení. Poutníci tak využívali především sušené maso, ořechy či ovoce. Dnešní technologie už nabízí více možností konzervace — od sušení mrazem, přes konzervaci pomocí různých chemikálií, až po radiosterilaci či sterilaci ultrazvukem.

Prášek lepší smažáku

Chceme-li se vyživit nutričně vyváženou a pestrou stravou, která nám vydrží dlouho v batohu nebo ve spíži, pak se lze inspirovat zmíněnou stravou vesmírnou. Konkrétně různými dehydratovanými jídly, která stačí ohřát nebo zalít horkou vodou. Vedle toho však samostatně stojí trend posledních let — jídlo z prášku.

V plastovém balení uchovaný prášek jednoduše smícháte s vodou, případně přidáte olej, a oběd ve formě hustšího nápoje máte hotový. Že vás při této představě nehoní mlsná? Většinu těch, kteří takovou formu stravy ještě nevyzkoušeli, tato představa patrně odpuzuje. Dokud ji ovšem nezkusí. Nápoj z prášku totiž bývá nejen docela chutný, ale i nutričně vyvážený a pečlivě splňuje doporučené denní dávky jednotlivých složek naší potravy. Takže pokud byste na takovou stravu přešli ze sta procent, vašemu tělu by nemělo chybět vůbec nic.

Výrobců práškové stravy je celá řada — u nás několik (MANA, Anapur), ve světě pak mnoho desítek až stovek (například Soylent, NANO, Saturo, Yfood či Huel). Celý trh se postupně vyvinul z různých proteinových nápojů pro sportovce. Před necelými deseti lety pak výrobci začali vyvíjet stravu splňující nároky pro celodenní výživu. Ve zkratce lze říct, že musí obsahovat určitý poměr karbohydrátů, tuků a proteinů. Většina potřebných složek se získává z různých ořechů, semen, sóji, hrachu či dalších obilnin.

foto: nanalyze.com

Byť většina „práškových“ firem deklaruje, že jejich strava může běžnou výživu plnohodnotně náhradit, složení jejich směsí se liší. Jisté pochybnosti jsou tudíž zcela na místě. Jako zcela zásadní pozitivum však vnímám skutečnost, že většina nápojů z prášku je veganských nebo minimálně vegetariánských.

Mám spoustu kamarádů, kteří díky tomu v podstatě přestali jíst maso, protože z prášku připravené nápoje téměř nahradí jejich jinak dost masitý jídelníček. Stravu z prášku může každý využít v odlišné míře — někdo si dá jen jednu porci místo snídaně, jiný jím nahradí oběd i večeři, další je pak využívají jen tam, kde není čas na vaření nebo kde vám udělají jedině smažák. Jako když například jezdím na týdenní pracovní cesty do zapadlých vesnic, kde mi v hospodách po objednání bezmasého jídla naservírují nechutně slanou česnečku se slaninou a smažák plněný šunkou. Však šunka přece není maso…

Více času, méně sáčků

Vedle možností jíst vyváženou, nutričně bohatou veganskou stravu přicházejí firmy s další nespornou výhodou — s redukcí obalů. Vzhledem k současné kritické obalové situaci (viz 7.G 1/2018) jde o přínos nezanedbatelný. V praxi to vypadá tak, že porci na celý den máte v jednom plastovém sáčku, případě v jedné malé plastové lahvičce. Byť se na první pohled může zdát, že obalů používáte hodně, jelikož vám do domu dorazí balík s třiceti sáčky, je třeba si uvědomit, že v podstatě by se jednalo o veškerou vaši produkci plastových obalů za celý měsíc. A to je — alespoň ve většině případů — méně než obvyklá obalová spotřeba domácností. Jste-li zastánci bezobalové strategie, mohlo by vás potěšit, že některé zahraniční firmy nabízejí větší balení, která vám vydrží na týden. A jeden plastový pytel na týden, to už je slovo do pranice.

foto: Alexa Mazzarello

Mezi další výhodu prášků patří i jednoduchá příprava této stravy. Můžete tak ušetřit mnoho času, peněz i energií spojených s vařením, umýváním a uklízením kuchyně. Na druhou stranu konzumace jídla představuje společenský rituál, o který se tímto způsobem stravování ochudíte. Ale jak jsem již naznačoval: pokud snídáte a večeříte nápoje z prášku, stále můžete chodit s kolegy na veganský oběd.

Babičkám navzdory

Vedle zmiňovaných výhod však stále stojí otázka, nakolik tato strava může nahradit bohatý jídelníček složený z místních a sezonních surovin. Nedělejme si však příliš velké iluze o tom, že náš běžný jídelníček je dostatečně pestrý, vyvážený, místní a sezonní. V tomto ohledu by kdekomu nápoje z prášku jedině pomohly k prevenci mnoha civilizačních chorob způsobovaných tučnou či přeslazenou stravou. A snížily jeho ekostopu. Nemluvě o stovkách škodlivých aditiv, která se do potravin běžně přidávají a která často konzumujeme — od barviv až po různé konzervanty, které v nápojích z prášku většinou nejsou.

Vaříte-li ovšem z místních a sezonních surovin, rádi stojíte u plotny a příliš vás netrápí spotřeba obalů, pak pro vás jídla z prášku nebudou úplné terno. Ale v situacích, kdy čas a chuť na vaření není a máte určité potravinové požadavky, by to mohlo fungovat i pro vás — existuje například i spousta bezlepkových verzí.

Stejně tak by prášková strava mohla zaujmout ty, kteří váhají nad přechodem k vegetariánství a veganství. A navíc: je to trendy, a o to i v naší vege sociální bublině často jde. Ať si babička říká, co chce!

Kontakt: grohmann@sedmagenerace.cz.

Jeden komentář: “Ekostrava budoucnosti”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.