Slunce je nejisté, Prunéřov jistý

Jen máloco můžeme očekávat se stejnou jistotou jako to, že každé ráno vyjde slunce. Jednou z věcí, která je podobně zákonitá, je jistota mediálního zpochybnění všech jistot. Lidé, kteří si jsou zítřkem jistí, nemají důvod kupovat noviny. Pokud to udělají, noviny se postarají o to, aby si už víckrát jistí nebyli.

V posledních měsících jsme se proto mohli dozvědět, že slunce vlastně žádná jistota není, že naopak vnáší do rozvodné sítě chaos a že by se mělo alespoň dočasně zakázat. Už žádné další solární panely, křehká rovnováha elektrického ekosystému české přenosové soustavy by mohla být narušena, ozývalo se celý leden a únor. Jinak mocný mediální akord navíc doplňovala velká melancholická septima (myslím onen Plíhalův „nejkrásnější akord“ Amaj7), zpívající tklivou píseň o tom, jak lukrativní byznys se u nás z fotovoltaiky stal poté, co cena jednoho panelu klesla rychleji než dotované výkupní ceny za jednu kilowatthodinu. Státem garantovaný lukrativní byznys, o kterém se jindy hovoří v souvislosti s populární firmou ČEZ, je samozřejmě tak čisté zlo, že nemravnou a neoprávněnou podporu solárním panelům museli odsoudit dokonce i ekologičtí aktivisté.

Konečně jsme tedy přišli o jistotu, že slunce je čistoskvoucí a dobré. A když už jsme u toho ČEZu, v souvislosti s Prunéřovem nám mohutná basová struna rozvibrovala žaludky poznáním, že Prunéřov II není ani ve své méně efektivní rekonstrukci zcela špinavoskvoucí a zlý. „Snad o žádném technickém problému nebylo v minulých letech namluveno více bludů než o připravované rekonstrukci elektrárny Prunéřov,“ vysvětlil vše 24. března 2010 v MF Dnes sám její pan ředitel Otakar Tuček. Popletený ministr Dusík, který s povolením špinavější varianty rekonstrukce váhal tak dlouho, až raději odešel, proto „odešel nikoli pod tlakem ČEZ či premiéra Fischera, ale pod tlakem ekologických aktivistů a zelených politiků. A to je velmi negativní signál pro všechny investory“. ČEZ navíc samozřejmě nechce nemocným Severočechům ničit zdraví zastaralou technologií, v hádkách o CO2 se prý zapomnělo, že je to plyn bez chuti a zápachu, který lidem přímo neškodí. Jde především o emise síry a dusíku, před kterými nás klaďas ČEZ i bez Dusíka ochrání.

A ekoaktivisté Greenpeace na prunéřovském komíně? Žaloba je nemine, jako obvykle. Soukromý majetek, na který vnikli, je zatím poslední nezpochybněná mediální jistota. Jak to bude se soukromými plícemi Severočechů a soukromými životy Mikronésanů, je ale vysoce nejisté.

Další díly Mediany najdete zde.