Tekutá láska, láska konzumní

23. září 2013 /
foto: Jacques-Louis David - Kupido a Psyché, 1817

Svět, jak jej popisuje sociolog Zygmunt Bauman (mj. Globalizace, Tekutá modernita či Individualizovaná společnost), je tekutý. Neustále se proměňuje a nabízí nekončící řadu nových situací a možností. Dalo by se říct, že Hérakleitova nestálá řeka, do které nelze vstoupit dvakrát, dnes teče daleko rychleji. Také vztahy, které lidé v tomto světě navazují, jsou tekuté. Jak vypadají a proč vznikají, se dočteme v autorově nové knize Tekutá láska.

Dnešního člověka charakterizuje nevázanost. Trvalé závazky bez otevřených zadních vrátek jsou považovány za ohrožení. Podle Baumana nám chybí odvaha a chuť trvalé, tedy i složité, nejisté a riskantní vztahy vytvářet. Proč? Protože ten druhý může stejně jako my kdykoli vztah ukončit, což by nás mohlo zranit. A navíc, všechny vztahy, do kterých se pouštíme, zejména vztahy typu „dokud nás smrt nerozdělí“, nám uzavírají možnosti dalších romantických vztahů — a co kdyby byly lepší?

Člověk proto usiluje o vztah a zůstává v něm jen do té doby, dokud nevyčpí, a hned poté hledá nový. Nesnaží se o dosažení vysokých ideálů, ale raději si stáhne standardy co nejníže. Vše pak zapadá do konzumního životního stylu. Konzumerismus totiž neznamená hromadění zboží, ale jeho použití a rychlé zahození, aby se udělalo místo pro zboží (anebo vztahy) nové, protože to budoucí je vždy (potenciálně) lepší. „Zklame-li vás kvalita, hledáte záchranu v kvantitě. Nedostává-li se vám trvání, může vás spasit rychlost změny.“ A nejen v obchodech, ale nyní i ve vztazích se nabízí možnost „vrácení bez udání důvodu do čtrnácti dnů“.

Autor nás však nenechá klidně spát, když píše, že ani díky možnosti rychle a snadno ukončit vztah naše rizika a úzkost rozhodně nezmizí. Podobně je tomu ve vztazích mezi lidmi obývajícími stejné město. Globální elita se často uzavírá do kondominií, aby se nemusela konfrontovat s jinakostí, třeba těch sociálně slabších. Ovšem pokud se izolujeme a nepřicházíme s ostatními do styku, je pro nás každé další setkání obtížnější a bludný kruh se roztáčí.

Graficky velmi pěkně vyvedený text autor rozčleňuje na spoustu na sebe navazujících krátkých pasáží, které čtenáři umožňují dobrou tematickou orientaci. Moderní font a jednoduchý design pak souzní s jasností a stručností sto padesáti stran myšlenek o lásce, které nejsou bulvární, líbivé ani těžce filosofické. Místo toho nám Zygmunt Bauman nabízí — místy lehce ironicky — svěží sociologický pohled na proměnu lidských vztahů, a nejen těch intimních.

Zajímá-li vás, jaké „partnerské“ rady udílí víkendová příloha britského Guardianu, jak nákupy, mobilní telefony či moderní město ovlivňují současné vztahy, kdo jsou to mingles nebo jaký je rozdíl mezi mixofobií a xenofobií, rozhodně neváhejte po Tekuté lásce sáhnout.

Zygmunt Bauman — Tekutá láska: O křehkosti lidských pout. Academia 2013, přeložila Zuzana Gabajová. Pokud si knihu koupíte na Kosmas.cz (přes kliknutí na její obálku nebo sem), finančně pomůžete Sedmé generaci. Děkujeme. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.