Vize a iluze doby bezplatné

24. dubna 2018 /
foto: Royston Rascal
Nápad poskytnout občanům městskou hromadnou dopravu zadarmo se poprvé v praxi ujal před dvěma desetiletími. Od té doby se bezplatná MHD rozšířila do více než sto třiceti měst po celém světě, některá z nich ale od této praxe opět upustila. Čeká tedy (pří)měšťany bezplatná budoucnost?

Městská hromadná doprava se v Evropě začala rozvíjet v 17. a 18. století. Nyní se autobusem, trolejbusem nebo tramvají denně přepravují do práce, škol či za službami desítky milionů obyvatel. Počet lidí využívajících MHD se v České republice podle Českého statistického úřadu poslední roky pohybuje kolem dvou milionů ročně.

Nízká rychlost, nepohodlná sedadla, málo místa a mnoho zastávek, i tak se hromadná doprava může leckomu jevit. Když se k tomu přidá občas šílený řidič, upocení cestující a v létě nedýchatelný vzduch, je na světě řada důvodů, proč mnoho lidí preferuje osobní automobily. MHD však naopak vyniká nízkými nároky na prostor, vysokým počtem přepravených osob a malou zátěží pro životní prostředí. Výška ceny jízdného se v jednotlivých městech světa liší, někde se však jezdí i zadarmo.

Hasselt, Tallin a další

V roce 1997 přišlo belgické město Hasselt s revolučním nápadem: poskytnout obyvatelům města hromadnou dopravu zadarmo. To s sebou přineslo několik dopadů. Doprava dostupná pro každého pomohla omezit problémy s parkováním a snížila počet aut v centru, což údajně mělo vliv na snížení počtu automobilových nehod. Cyklisté začali využívat autobusy a chůze se stala okrajovým prostředkem dopravy. Město ušetřilo na nákladech za revizory, tisk jízdenek, pokladny či jízdenkové automaty. V průběhu deseti let se původní náklady na hromadnou dopravu zečtyřnásobily, již prvním rokem se zvýšily o téměř sto tisíc eur. V důsledku absence výsledků průběžného zkoumání vlivu dopravního chování obyvatel i návštěvníků smetla nová hasseltská politická většina bezplatnou dopravu ze stolu. Cestovat zdarma tu dnes mohou jen studenti mladší dvaceti let.

Prvenstvím se může pyšnit též estonský Tallinn. Před pěti lety se totiž stal prvním hlavním městem, které zavedlo bezplatnou hromadnou dopravu. „V Paříži, Varšavě a Praze jsme několikrát viděli, že bezplatná veřejná hromadná doprava je zde využívána jenom v nouzových situacích, jakou je například znečištění ovzduší. My jsme inspirací k jejímu zavedení měli více,“ říká vedoucí kanceláře Evropské unie v Tallinnu Allan Alaküla. Zavedením bezplatné dopravy chtěli v Talinnu omezit počet aut ve městě, snížit znečistění a motivovat občany, aby si přihlásili trvalý pobyt. Co toto opatření přineslo? „Když lidi nemuseli hradit náklady na jízdné, zvedli jsme ceny parkovného a silničních poplatků, díky čemuž v centru klesá počet aut. Taky se nám podařilo zvýšit spotřebu místního zboží a služeb,“ říká Alaküla, podle kterého je bezplatná doprava důležitá pro sociální i ekonomický rozvoj nejen města, ale celé země. „Úspěch Tallinnu inspiroval i národní vládu, aby se zavázala poskytovat bezplatnou veřejnou dopravu všem v regionálních i krajských autobusech, a to od prvního července tohoto roku,“ dodává hrdě. Estonsko se tak stane první zemí s bezplatnou veřejnou dopravou.

Němci se bojí, Poláci se dusí

Nástup doby bezplatné čeká mnohá evropská města. Například německá vláda nestíhá snižovat emise, což se nelíbí Evropské komisi. Možnost vyhnout se žalobě spatřuje Německo v zajištění bezplatné hromadné dopravy v celé zemi, což by mohlo výrazně přispět ke zlepšení kvality ovzduší. Ne všude tomu tak ale je. Polská města již mnoho let čelí smogu navzdory tomu, že mnoho z nich již bezplatnou hromadnou dopravu zavedlo. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace ročně umírá přibližně pět set tisíc Poláků na následky chorob způsobených znečištěním ovzduší. „Bezplatnou hromadnou dopravu nevyužívám. Původně se díky ní mělo omezit množství smogu zatěžujícího polská města, to se ale neděje. Vzduch je znečištěný mimo jiné kvůli tomu, že v celé zemi se k vytápění využívá především nekvalitní uhlí,“ říká polský obyvatel Katovic Julian Kamińsky. S bezplatnou hromadnou dopravou nesouhlasí. „Osobně si myslím, že je to pouhá hra politiků. Ve výsledku se smogové situace nemění. Stát by se měl zaměřit spíš na vládní program, který podporuje změnu topných systémů na ekologičtější alternativu,“ dodává.

Česko nelení

Městskou hromadnou dopravu provozují v České republice téměř všechna města s deseti a více tisíci obyvatel. V menších městech je zajišťována autobusovými linkami, ve větších trolejbusy a tramvajemi, v Praze i metrem. Od roku 2005 převedl stát zodpovědnost za zajištění veřejné dopravy na jednotlivé obce. Dopravu provozují dopravní podniky, jež patří buď městům, nebo soukromým dopravcům. „Městská hromadná doprava je v České republice závislá na veřejných financích. Zajištují a financují ji jednotlivé obce, které tak kompenzují ztrátu vzniklou dopravci při provozu objednaných spojů. Města si mohou zvolit, že doprava bude bezplatná. Pak musí počítat s tím, že budou muset hradit dopravci vyšší kompenzaci z provozu městské dopravy,“ uvedl za tiskové oddělení ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. V dnešní době můžou v České republice bezplatně cestovat obyvatelé Frýdku-Místku, Třeboně, Hořovic, Valašského Meziříčí a od letošního roku i Strakonic a Lovosic. Začátkem března zrušení jízdného schválili i zastupitelé Litoměřic.

Úspěšný Frýdek-Místek a Valašské Meziříčí

Město Frýdek-Místek mělo k zavedení bezplatné MHD dva důvody. Chybějící obchvat, kvůli kterému stoupal počet aut v centru, a potřeba zastavit setrvalý meziroční pokles počtu přepravených osob. „Počet cestujících se od zavedení projektu „MHD zdarma“ zvýšil o 94 procent, zhruba o více než tři a půl milionu,“ říká Miroslav Hronovský, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Frýdku-Místku. Bezplatná doprava se od roku 2013 postupně rozšířila i do šestnácti okolních obcí.

Náklady na přepravu se platí z městského rozpočtu a výpadek příjmu z jízdného není nijak kompenzován. „Frýdek-Místek hradí ročně dopravci prokazatelnou ztrátu ve výši téměř osmdesáti milionů korun, což představuje měsíční výdaje ve výši šest a půl milionu. Většinu těchto výdajů by město muselo hradit i bez bezplatné dopravy. Projekt se projevuje pouze ve výpadku tržeb, a to ve výši kolem jedenácti milionů ročně,“ přibližuje Hronovský. Město prozatím o zrušení bezplatného cestování neuvažuje. Zvažuje však zavedení tarifních zón, kde by se na delších linkách nějaké jízdné platilo.

foto: Torbus

Valašské Meziříčí zavedlo bezplatnou MHD loni v září. Impulsem byl podle starosty Roberta Stržínka (ANO) rovněž několikaletý pokles počtu přepravených osob, tíživá dopravní situace a smogové kalamity. „Naším cílem bylo přesvědčit obyvatele, aby nechali svá auta doma a raději cestovali hromadnou dopravou, a tím snížili dopravní zátěž v našem městě. Zájem o veřejnou dopravu se zvýšil nad naše očekávání. Počet cestujících vzrostl o více než čtyřicet procent,“ vysvětluje starosta.

I dopravu zdarma ale musí někdo zaplatit. Město může vybírat více na daních, omezit financování jiných sektorů nebo na to může jít podobně jako Valašské Meziříčí. „Letos budeme potřebovat odhadem zhruba patnáct a půl milionu korun. Ztráta na tržbách činí ročně přibližně dva a půl milionu korun. Dopravu hradíme z rozpočtu města, částečně je financována z výnosů z dopravních pokut,“ vysvětluje Stržínek. Valašské Meziříčí též o zrušení bezplatné dopravy zatím neuvažuje.

Sto lidí, sto chutí

Názory na bezplatnou dopravu se různí. „Zavést bezplatnou dopravu jako izolované opatření je nesmysl. Je to komplexní záležitost, ke které musíme mít vždy důvod, a taky musíme myslet na dopady a opatření,“ říká Karel Pospíšil z Centra dopravního výzkumu. Důvodů k přechodu na dopravu zdarma dokážeme najít hned několik. Otázkou zůstává, zda bude výsledek skutečně odpovídat očekávání. „Kdybychom například řekli, že zavedeme bezplatnou dopravu kvůli smogové situaci, musím udělat také opatření, které v centru omezí počet aut. Nedá se předpokládat, že lidi automaticky přestanou používat auta. V tomto případě by změna mohla způsobit úplný opak, automobilová doprava by mohla narůst,“ vysvětluje Pospíšil.

Každá mince má dvě strany, a i na bezplatné dopravě najdeme mnoho negativ i pozitiv. „Zajistit natrvalo zdarma veřejnou městskou dopravu by bylo pro malá a středně velká města vhodné jako sociální a občanská služba, zvláště pokud se potýkají s nadměrnou automobilovou dopravou, která se výrazně podílí na znečištění ovzduší. Ve velkých městech by se k tomuto opatření mohlo dojít postupnými kroky, nebo aspoň zrušením jízdného jen pro vybrané linky MHD přes centrum,“ říká předseda organizace Dětí Země Miroslav Patrik, který také doprovodná opatření nebere na lehkou váhu. „Současně se zavedením bezplatné dopravy je nutné omezovat parkování aut v centru, stavět parkoviště pro auta na okraji měst, podporovat cyklistiku a pěší turistiku a zavádět další opatření v rámci městské dopravní politiky pro lidi, ne pro auta,“ dodává.

Babišovych sedmdesát pět procent

Celostátní bezplatnou dopravu v naší republice zatím nemáme, vláda Andreje Babiše se však snaží naplnit tento požadavek aspoň z části. Od desátého června se můžou důchodci nad 65 let a studenti těšit na slevu 75 procent ve vlacích a v autobusech. Nestane se tak ale zřejmě na všech linkách: dopravci zavedou nejspíš jak časová omezení pro bezplatnou dopravu, tak se přímo budou snažit své linky z tohoto tarifního pásma vyjmout. Podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Zdeňka Neusara budou mít dopravci možnost ze slevy vyloučit některé přetížené nebo nadstandardně kvalitní vlaky či autobusové spoje, stanovení podmínek slevy bude v jejich rukou.

K diskusím o bezplatnosti veřejné hromadné dopravy pro kontext dodejme, že spalovací motory nesou odpovědnost za téměř čtvrtinu evropských skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší.

Autorka studuje na FSS MU. Kontakt: polackova@sedmagenerace.cz.

Vybraná města s MHD zdarma

Česká republika:

Frýdek-Místek

Třeboň

Valašské Meziříčí

Hořovice

Strakonice

Lovosice

Začátkem března zrušení jízdného schválili i zastupitelé Litoměřic.

Zahraničí:

Kuala Lumpur (Malajsie)

Oslo (Norsko)

Torrevieja (Španělsko)

Bangkok (Thajsko)

Boston (USA)

Miami (USA)

Avesta (Švédsko)

Akureyri (Island)

Livigno (Itálie)

Velenje (Slovinsko)

Melbourne (Austrálie)

Brisbane (Austrálie)

Samokov (Bulharsko)

Winnipeg (Kanada)

Calgary (Kanada)

Ikast (Dánsko)

Manchester (Anglie)

Wales (Wales)

Tallinn (Estonsko)

Aubagne (Francie)

Châteauroux (Francie)

Čeremuški (Rusko)

Gostyń (Polsko)

Scotland (Skotsko)

Zdroj: https://freepublictransport.info/city

Jeden komentář: “Vize a iluze doby bezplatné”

  1. Petra Lonka napsal:

    Seznam měst je chybný, v Oslo není doprava zdarma.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.