editorial

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

je půlka dubna, teploměr za brněnským oknem se poprvé šplhá přes dvacítku a dlouhá zima to konečně zabalila. Je jaro! pobroukávám si rozvernou píseň Tata Bojs a myslím na rostliny, které se derou na svět. A rozvernost záhy mizí. Kolik z nich se dočká plnohodnotné existence? Kolik z nich se bude moci rozmnožit? Kolik z nich bude zkoumáno ohleduplně? Kolik z nich bude patentováno? Jakkoliv vám rozkvetlou jarní idylu nechceme kazit, v hlavním tématu tohoto čísla připomínáme i odvrácenou stranu našeho vztahu k rostlinným bližním. Stojíme na prahu éry uznání jejich práv?

Kromě sondy do rozporuplné obliby pěstování quinoy, vzpomínky na zakladatelku Toulcova dvora Emilii Strejčkovou nebo reportáže ze zelenajícího se Tchaj-wanu doporučuju z dalších článků i oba rozhovory. V prvním z nich vegan thaiboxer Jan Müller připomíná, že síla může spočívat i v soucitu a že ekoaktivisté by neměli jíst maso: „Dodnes si živě pamatuju, jak jsem se zúčastnil festivalu jedné nejmenované ekologické organizace, kde probíhala série přednášek o odlesňování, plýtvání vodou, produkci skleníkových plynů… A když jsem se dostal do zákulisí, občerstvení pro organizátory se skládalo z klobás a dalších podobných pochutin. Pro mě osobně vrchol pokrytectví.“ Ve druhém rozhovoru přinášíme názory bývalého premiéra Vladimíra Špidly, podle něhož bychom se měli znovu pokusit o cestu na sever, přesněji řečeno ke skandinávskému modelu sociálního státu. No, jak praví jedno rčení, nedávejme si malé cíle.

Loni jsem vám na tomto místě oznamoval, že si Sedmou generaci můžete předplatit i v elektronické verzi. Teď si dovolím připomenout, že kromě prodejních míst uvedených na straně 48 si jednotlivá čísla můžete pořídit přes zelenadomacnost.com nebo obchod.hnutiduha.cz (papírová verze) nebo na rajknih.cz, publero.com a floowie.com (e-verze).

Prosluněný a láskyplný máj přeje

Vít Kouřil