Hnutí DUHA vs. neviditelný zabiják

foto: Petter Rudwall, Unsplash
Na topení uhlím v domácích kotlích a kamnech si ve většině ostatních vyspělých zemí už nikdo ani nevzpomíná. Ale v České republice je to v několika stovkách tisíc domácností stále realita. Je to jedna z hlavních příčin, proč většina z nás musí dýchat špinavý vzduch, a také příspěvek ke stále enormně velkému množství skleníkových exhalací, kterým se každý rok naše země podílí na nebezpečném zahřívání planety.

Kotlíkové dotace Ministerstva životního prostředí rozběhly změnu a tisíce domácností již díky nim modernizovaly vytápění. Ovšem většina lidí (a zejména chudé domácnosti) však na pomoc státu nedosáhla. Proto Hnutí DUHA sestavilo zatím nejkomplexnější plán, jak postupně vyměnit téměř všechny kotle a kamna a zcela vytlačit uhlí z lokálního vytápění.

Rakovina stále na (uhelném) skladě

Téměř 60 % obyvatel České republiky žije v oblastech, kde znečištění ovzduší (alespoň u jedné ze sledovaných škodlivin) překračuje zákonem stanovené limity. Nejčastěji se jedná o výskyt rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků, kterým se souhrnně říká benzo(a)pyren. Jejich hlavním zdrojem je nedokonalé spalování uhlí a dřeva ve starých kotlích a kamnech. Kromě toho lokální topeniště vyprodukují také 40 % nebezpečného jemného prachu.

Druhým hlavním tuzemským zdrojem prachu a látek, z nichž prach v ovzduší vzniká dalšími chemickými reakcemi, jsou uhelné elektrárny a teplárny, které přidávají 20 %. Zbylých 40 % je koktejl, v němž vyniká hlavně spalování ropných paliv, tedy doprava. Vypustí sice jen málo prachu, ale zato v místech, kde žije nejvíce lidí – ve velkých městech. Mezinárodně doporučený hygienický limit Světové zdravotnické organizace pro koncentraci nebezpečného jemného prachu u nás splňují pouze odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech.

Vlivem zvýšených koncentrací prachu roste celková nemocnost i úmrtnost, zejména onemocnění srdce a cév, mrtvice, nemoci dýchacího ústrojí, kojenecká úmrtnost a potíže astmatiků, chronická bronchitida. Ultrajemné částice (o velikosti 0,001–0,1 mikrometru) mohou proniknout i do krevního oběhu, odkud se dále dostanou do všech orgánů. U benzo(a)pyrenu jsou navíc prokázány karcinogenní účinky. Každý rok u nás vlivem znečištění předčasně zemře přes 10 tisíc obyvatel. Podle Světové zdravotnické organizace je znečištění ovzduší „největším environmentálním zdravotním rizikem“ a je odpovědné za jedno z osmi úmrtí na celém světě.

Jak topíme?

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo v České republice přímo (tedy domácím kotlem či kamny) vytápěno uhlím 336 000 domácností a palivovým dřevem 285 000 domácností. Na základě dostupných dat experti odhadují, že kolem 86 000 domácností vytápěných tuhými palivy využívá kamna (jako hlavní zdroj vytápění; doplňková krbová kamna nejsou započítána), zbytek připadá na kotle. Kvůli kotlíkovým dotacím a povinnému stahování kotlů nižších emisních tříd z trhu, které snižují rozsah problému, odhadujeme, že bude potřeba nahradit 350 000 nevyhovujících kotlů a 80 000 kamen.

Vytápění bez kouře

Iniciativa, s níž přichází Hnutí DUHA, má ambiciózní cíl: postupně vytlačit uhlí z kotlů a kamen a nahradit i nevyhovující kotle na dřevo moderními (ať už opět na kusové dřevo, nebo na ještě čistší pelety). Nestane se to přes noc ani za rok či pět let, ale už dnes je potřeba rozhodnout o zásadních řešeních, která nás k čistému lokálnímu vytápění v Česku dovedou. V kombinaci s nutným omezováním spotřeby uhlí (a tedy i znečištění) ve vytápění dálkovém, a zejména ve výrobě elektřiny (kde se spaluje naprostá většina hnědého uhlí) to povede k zásadnímu zlepšení kvality prostředí, v němž žijeme. Naše iniciativa má dvě části: v první řadě jde o ambiciózní program zaměřený na podporu výměny kotlů a kamen i pro nízkopříjmové domácnosti, a zároveň je nutná změna, která zajistí financování programu a také zvýšení motivace pro výměnu kotlů a kamen.

V případě náhrady kotlů lze po úpravě převzít schéma kotlíkových dotací. Díky dosavadní práci Hnutí DUHA, ale také rozumnému postoji českého průmyslu se podařilo vyřadit z podpory kotle na uhlí i kotle kombinované (v nichž se dá spalovat uhlí či biomasa). Lidé tak mohou od roku 2019 žádat jen o kotle na spalování biomasy nebo zemního plynu a tepelná čerpadla. Dlouhodobým cílem ekologických organizací je ovšem podpora pouze obnovitelných zdrojů a samozřejmě také perfektní zateplení všech domů, u nichž je to možné.

Pro domácnosti obývané lidmi v důchodovém věku a sociálně slabými osobami či rodinami bude třeba schéma přizpůsobit – umožnit proplacení všech nákladů (případně s postupným splácením části nákladů) a zavést službu asistence s podáním žádosti a instalací nového kotle. Nabízí se zapojení obcí, které by mohly být příjemci dotací na „technickou podporu“ implementace programu.

Dřevěné brikety, foto: Pixabay.com.

Pro náhradu kamen bude třeba vytvořit nové schéma. Otevření podpory na výměnu starých kamen za čistší vytápění v rámci Nové zelené úsporám byl krok správným směrem, avšak zdaleka se nejedná o plošné řešení. Stará kamna v tomto případě totiž nelze nahradit novými kvalitními kamny na dřevo, ale pouze krbovými kamny s výměníkem, kotlem na biomasu či plyn nebo tepelným čerpadlem. Nárok na podporu mají tedy jen majitelé kamen, kteří se rozhodnou investovat do teplovodních rozvodů a radiátorů.

Nelze očekávat, že mezi nízkopříjmovými domácnostmi bude mít tato nabídka velký ohlas. Při tvorbě komplexního programu proto bude třeba brát v úvahu skutečnost, že tuhými palivy v kamnech vytápějí především právě nízkopříjmové domácnosti (na rekreační objekty se podpora vztahovat nebude), a vypracovat speciální podprogram. Pravděpodobně bude nutné, aby při výměně kamen pomáhaly lidem přímo obce (přičemž financovat to bude stát) a kamna jim spíše dlouhodobě pronajímaly, než dávaly. Podmínkou pro účast domácnosti v programu musí být také možnost kontroly vytápění ze strany obce podle pravidel určených obcí, případně splnění dalších podmínek, které obec stanoví. Cílem je zamezit spalování nevhodných paliv.

Kolik to bude stát a kde na to vezmeme

Odhad potřebných výdajů na kompletní náhradu nevyhovujících kamen a kotlů na tuhá paliva činí zhruba 40 miliard korun (v průměru 105 tisíc Kč na náhradu kotle a 40 tisíc Kč na náhradu kamen). Podíl kamen na této částce je poměrně malý – zhruba 3,2 miliardy korun. Příjmy rozpočtu programu lze částečně pokrývat i nadále z evropských fondů. Dalším chytrým zdrojem je zvýšení energetické daně z uhlí.

Smyslem má být mimo jiné motivovat uživatele k přechodu na čistá paliva. Podle Hnutí DUHA je logické, aby byla část výnosu vrácena zpět lidem formou podpory nových kotlů a kamen. V současné době totiž platí daň (ve formě emisních povolenek) jen velké teplárny spalující uhlí (fakticky tedy lidé odebírající od nich teplo), ale domácnosti s uhelným kotlem, který uhlí spaluje daleko méně efektivně, a hlavně produkuje daleko více znečištění na jednotku vyrobeného tepla, tyto povolenky samozřejmě neplatí.

Spravedlivé by bylo stanovit sazbu daně na úrovni ceny emisní povolenky, která dnes činí přes 500 Kč za tunu oxidu uhličitého. Startovní sazba by však měla být stanovena i s ohledem na sociální dopady a postupně zvyšována. Pokud by na začátku bylo zdaněno pouze spalování uhlí mimo sektory pokryté emisním obchodováním sazbou 100 Kč/t CO2, činil by výnos stovky milionů korun. V případě postupného zvyšování sazby a zahrnutí dalších fosilních paliv by se výnosy zvyšovaly.

Dalším vhodným zdrojem pro financování programu Vytápění bez kouře jsou výnosy z úhrad za vydobytý nerost pro hnědé uhlí. Právě spalování hnědého uhlí zůstává jednou z nejvážnějších příčin znečištění ovzduší a bylo by smysluplné, kdyby stát vložil část prostředků, jež za těžbu inkasuje, právě do programu, který znečištění omezuje.

Nyní jsou zisky těžebních firem enormní a v některých případech odcházejí do daňových rájů – například z velkolomu Vršany s největšími zásobami hnědého uhlí v ČR odtékají peníze do neprůhledné kyperské firmy finančníka Pavla Tykače. Pokud bude sazba pro hnědé uhlí zvýšena na minimálně 10 % tržní ceny, bude vyšší i motivace využívat uhlí efektivně (tedy v teplárnách) a neplýtvat jím v uhelných elektrárnách a domácích topeništích, čímž se budou naplňovat i cíle Státní energetické koncepce ČR.

Zámek Jezeří na hraně hnědouhelného Lomu ČSA, foto: Markéta Jedličková.

Podle zkušeností s kotlíkovými dotacemi v Moravskoslezském kraji lze dotace na výměnu zdroje lokálního vytápění doplňovat z rozpočtu krajů a obcí. Moravskoslezský kraj přispíval žadatelům částkou 7 500 korun na projekt a několik desítek obcí se rozhodlo přispět žadatelům z vlastního rozpočtu částkou od 2 000 do 15 000 korun na projekt.

Jak motivovat domácnosti

Významnou překážkou pro zvýšení poptávky po čistém vytápění zůstává nízká cena tuhých paliv, především hnědého uhlí. Pro některé domácnosti je prioritou udržet nízké náklady na palivo, i když by mohly získat nový kotel s výraznou slevou (nebo nahradit kamna prakticky zdarma). Dotování zemního plynu nebo elektřiny nemůže být předmětem programu. Motivaci pro zachování levného, ale nečistého vytápění mohou omezit následující opatření:

●     výše zmiňovaná uhlíková daň, která sníží atraktivitu hnědého uhlí; zároveň budou výnosy pomáhat lidem změnit palivo

●     revize struktury příspěvku na bydlení (nízký paušální příspěvek na tuhá paliva doposud motivuje k využívání hnědého uhlí)

●     zavedení speciálního tarifu pro vytápění zemním plynem pro domácnosti s nízkou spotřebou a malou vytápěnou plochou.

Musíme si také uvědomit, že nízká cena tříděného uhlí je možná jen díky tomu, že do nákladů producentů či spotřebitelů nejsou započítány tzv. externí náklady (konkrétně škody zejména na zdraví lidí, které jsou s pálením uhlí spojeny a mají konkrétní ekonomické dopady ve formě pracovní neschopnosti či nákladů na léčbu, jež nakonec musíme všichni zaplatit, i když uhlím doma netopíme).

Jménem zákona, čisté kotle a kamna!

Zákon o ochraně ovzduší aktuálně zakazuje spalovat palivo horší než hnědé uhlí (například uhelné kaly či odpadky) a od 1. září 2022 bude zakázáno provozovat nejstarší kotle (1. a 2. emisní třídy). Již od 1. ledna 2018 se nesmějí vyrábět (ale smějí se doprodávat a provozovat) ani lepší kotle 3. emisní třídy a zastavení výroby stihne od 1. ledna 2020 i 4. a 5. emisní třídu. Poté bude možné vyrábět jen kotle splňující nejpřísnější kritéria (tzv. ekodesign). Hnutí DUHA navrhuje, aby zákon po vzoru Polska dal obcím právo na jejich území zcela zakázat topení hnědým uhlím. Využije toho nejspíše jen omezený počet obcí (v Polsku mimo jiné Krakov), které tím však mohou vyřešit například akutní problém s několika málo zdroji, jež obtěžují celou obec.

Zároveň je novelou zákona o ochraně ovzduší potřeba zakotvit postupné plošné zpřísňování požadavků na provozované kotle. Kotle 1. a 2. třídy budou zakázány 8 let po ukončení jejich výroby. Logicky by tedy měl zákon o ochraně ovzduší stanovit zákaz kotlů 3. třídy od roku 2026 a kotlů 4. a 5. třídy od roku 2028. Zároveň by měl zákon o ovzduší od roku 2028 zakázat využívání kamen, která nesplňují nařízení EU 1185/2015 (ekodesign lokálních topidel), k vytápění trvale obývaných objektů.

foto: Pixabay.com

Úplný plošný zákaz topení hnědým uhlím je vhodné zavést od roku 2030. Dá se totiž předpokládat, že v té době již bude tříděného uhlí nedostatek a kvalitní hnědé uhlí se bude moci využívat primárně pro efektivní a daleko čistší teplárny. Novela zákona o ochraně ovzduší by měla přispět ke snížení znečištění rovněž úpravou pravidel pro revize kotlů na pevná paliva. Povinná revize technického stavu a provozu kotle, která je zakotvena v aktuálním zákoně, by měla být doplněna o měření spalin pomocí analyzátoru.

Souběžně musejí novely zákonů samozřejmě řešit i další zdroje. Například musejí zajistit, aby velké uhelné elektrárny a teplárny splňovaly nové limity pro znečištění ovzduší a nevypouštěly nadměrné znečištění na základě výjimek z limitů, jako je tomu ve většině případů nyní. Ale musejí také dát obcím větší pravomoci a větší odpovědnost za řešení znečištění z dopravy.

Zdraví je k nezaplacení

Realizovat návrh Hnutí DUHA by znamenalo změnit několik zákonů a vynaložit 40 miliard korun. Je však velmi pravděpodobné, že náklady na léčbu nemocí, na zdravotní neschopnosti a další dopady spojené se současným znečištěním z uhelných kotlů a kamen jsou každý jednotlivý rok vyšší než oněch 40 miliard korun.

Ale nejde přece jen o peníze – na konci by bylo výrazné zlepšení kvality života lidí v České republice. Z dnešních 60 procent lidí zasažených nadlimitním znečištěním by se podstatná část mohla zhluboka nadechnout, neboť konec uhlí v kotlích a kamnech přinese téměř úplné vymizení karcinogenního benzo(a)pyrenu v ovzduší. Podle dostupných modelů by to znamenalo až o několik tisíc případů rakoviny ročně méně. A to se nedá vyvážit žádnou finanční částkou.

Jiří Koželouh je programovým ředitelem Hnutí DUHA, kontakt: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz. Karel Polanecký je energetickým expertem Hnutí DUHA, kontakt: karel.polanecky@hnutiduha.cz. Text původně vyšel v Magazínu Hnutí DUHA Evergreen 1/2019. Výzvu za čištější ovzduší Nedusme se kvůli uhlí můžete podepsat na www.nedusmese.cz.

2 komentáře: “Hnutí DUHA vs. neviditelný zabiják”

  1. Šťástka Václav napsal:

    Dobrý den,
    bydlím v bytovém domě se čtyřmi bytovými jednotkami (SBDLitoměřice) v severočeském kraji. Každá rodina má své nezávislé topení na tuhá paliva (ořeh I či II) Měl jsem v úmyslu vyměnit starý Dakon UR 17 r. výroby 1979 za plynový kondenzační kotel. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se dozvěděl, že nemám nárok na kotlíkovou dotaci, jelikož prý nemohu čerpat z důvodů toho, že dotace se týkají pouze rodiných domů a bytových domů do třech bytových jednotek. Vážně si myslím něco o kocourkově, vždyť jaký je rozdíl zdali znečišťuji ovzduší já jako obyvatel bytovky v porovnání se sousedem, který bydlí v rodiném domku naproti přes ulici, on dotaci obdrží a já ne? Jsme oba češi, obyvatelé jednoho státu, nejedná se o takovou malou diskriminaci? Kdo toto vymyslel? Prosím můžete mě toto vysvětlit? Děkuji předem za odpověď.

  2. Vít Kouřil napsal:

    Dobrý den, přeposílám odpověď od spoluautora článku Karla Polaneckého:

    Důvod pro omezení kotlíkových dotací počtem bytů v bytových domech neznám. Máte pravdu, že faktický rozdíl mezi nezávislým vytápěním bytů v domě se třemi a čtyřmi bytovými jednotkami prakticky neexistuje. Předáme podnět SFŽP, aby problém řešil v dalších dotačních programech. S pozdravem Karel Polanecký

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.