Librarium

Konec uprchlíkům v Čechách. Čas, Pomoz jednomu člověku, listopad 2010

Kniha sestavená Hanou Demeterovou z občanského sdružení Pomoz jednomu člověku mapuje devět osudů uprchlíků, kteří požádali v české republice o azyl, v čele s mediálně nejznámějším Timurem Borchashvilim. Editorka jednotlivé případy dokumentuje přepisy korespondencí a e-mailů, kopiemi soudních rozhodnutí a lékařských zpráv, leckdy též hrůznými fotografiemi obětí. Na mušku si bere zejména pokrytecký a demagogický přístup Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, naopak za záchranu několika životů uprchlíků (nevrácených například na Severní Kavkaz) děkuje Michaelu Kocábovi. Nadmíru důležité, jakkoli formálně neurovnané a rozhořčením prosycené svědectví.

Josef Šmajs, Ivan Klíma, Václav Cílek: Tři hlasy. Úvahy o povaze konfliktu kultury s přírodou. Doplněk, listopad 2010

Patnáctý svazek úctyhodné Společensko-ekologické edice brněnského nakladatelství Doplněk spojuje tři známé postavy environmentálního myšlení. Filozof Josef Šmajs do něj přispěl textem Naše nynější krize, v němž se zabývá mýtem růstu, omylem přírodních zdrojů a vzestupem společenských věd. Spisovatel Ivan Klíma se v názvu svého eseje ptá Jsme ochotni hájit naši planetu?, přičemž odpovídá „ Při současném stavu… nevěřím, že by lidé dobrovolně přijali hlubokou proměnu, nějaká opravdu rozumná, ale sebeomezující řešení“. Geolog Václav Cílek poté ve Dvojím lidu tohoto století splétá „tři pramínky doby“: životní prostředí, energetiku a lidi. Dodejme, že mezi mnohá poučená slova se vešly i poetické ilustrace Jany Brané.

Miroslav Patrik, Miroslav Šuta: Aby se ve městě dalo dýchat. Ekologický institut Veronica, listopad 2010

V dalším dílu řady informativních studií Ekologického institutu Veronica využívají oba autoři dlouholeté zkušenosti z dopravní, respektive chemické problematiky a v krátkých kapitolách sumarizují zahraniční příklady zlepšování kvality ovzduší. Postupně se tak můžeme inspirovat nízkoemisními zónami, zpoplatněnými vjezdy, parkovací politikou, ohleduplným řízením nebo sdílením automobilů. Nejednoho komunálního politika či úředníka by dále mohly zaujmout prachové filtry u stavební techniky ve městech, požadavky koalice Pro klima bez sazí či protiexhalační strategie Vídně. Závěr patří výhledům alternativních paliv a pohonů. Všemožnými čísly prošpikovaný text odlehčují naivní ilustrace Rostislava Pospíšila.

Jiří Pehe: Václav Klaus : portrét politika ve 20 obrazech. Prostor, říjen 2010

Dlouholetý kritik Václava Klause bilancuje jeho polistopadovou politickou kariéru ve dvaceti chronologicky seřazených kapitolách. Pehe nesepsal vyčerpávající kroniku Klausových činů ani zbytečně nepsychologizuje; na rozdíl od svých publicisticky šťavnatých komentářů vůči současné hradní partičce formuluje poměrně stroze, zato však hutněji, informativněji a s širším kontextem. Podle autora je Klaus ideologizující pragmatik a anti-elitářský populista libující si v konfrontacích a demagogickém jazyku. Sice nic nového, ale chcete-li si zopakovat, proč naše politika vypadá tak, jak vypadá, hrábněte po této užitečné pomůcce. Masochističtějším typům lze obzvláště doporučit kapitoly Globální (ne)oteplování a Prezident myslitel.

Tereza Vošahlíková: Ekoškolky a lesní mateřské školky. MŽP, září 2010

V prvním letošním čísle 7.G jsme v rámci tématu děti a příroda představili fungování prvních tuzemských lesních mateřských školek. Od té doby u nás podobné školky rostou jako houby po dešti (což je jistě jen shoda okolností…). Výrazem tohoto trendu je praktický manuál, v němž teoretička pedagogiky a propagátorka ekologické výchovy Tereza Vošahlíková radí, jak na to. Kromě legislativních rad a metodických námětů nás seznamuje s příklady dobré praxe z Německa i česka, bezpečnostními pravidly či požadavky na vybavení dětí: „V lesní mateřské škole platí pravidlo: ,Neexistuje špatné počasí, jenom špatné oblečení.‘“ Čtivou, přehlednou a řadou názorných fotografií obohacenou publikaci najdete na http://lesnims.cz/.

Jaroslav Kadrnožka: Země se ubrání. CERM, listopad 2010

Opět po dvouleté přestávce přichází profesor brněnské VUT s třetí knihou na téma globálního oteplování. Tentokrát se ve čtivém a o maximální objektivitu se snažícím výkladu dostaneme od přehledu vývoje klimatu a poznávání příčin oteplování až k aktualizovaným očekávaným důsledkům pro lidstvo. K autorovu pohledu na věc snad tolik: „Základními příčinami nastupujících problémů je demografická exploze a růst nadbytečné spotřeby. Chování lidské společnosti je důsledkem slepé ekonomické dynamiky a hluboce zakořeněných kulturních tradic, jež bude nutné přehodnotit. Je třeba vytvořit nové nosné ideje a nová měřítka hodnot.“ Na strojního inženýra a obhájce jaderné energetiky docela netypické závěry, nemyslíte?

—

Další díly Libraria najdete tady.