Librarium

Peter Wohlleben
Citový život zvířat
Kazda, duben 2017

Po Tajném životě stromů (7.G 1/2017) nám Peter Wohlleben přibližuje citový život zvířat. Zapálený lesník a ochránce přírody zve čtenáře na výpravu do zvířecího světa plného (téměř) lidských potřeb a citů. Opět přitom čerpá nejen z hojných vlastních zkušeností získaných v revíru a na svém hospodářství, ale i z vědeckých studií. Fascinováni se dočteme o veverčí lásce, krkavčí věrnosti, jelením smutku, hrajících si vránách či o spravedlnosti mezi koňmi. Zkrátka: „Kam se jen podíváme, tam se miluje, soucítí a s vervou žije.“ Ano, to vše zvířata cítí a dělají. Tedy v případě, že jejich chování nazveme těmito pojmy.

Miloslav Nevrlý
Karpatské hry
Vestri, červenec 2017

Poetická, osobní rukověť poutníků s lehkým srdcem. Dosud beznadějně vyprodaná bible všech bratříčků na cestách vychází opět, tentokráte s akvarely Ludvíka Kunce a novým doslovem. V něm se „Náčelník“ Nevrlý vyznává: „Teprve až z oněch [čtenářských] dopisů jsem si opožděně uvědomil, že jediným omluvitelným důvodem pro psaní knihy by měla být touha dělat lidi lepšími, pomáhat jim objevit to, co je v nich dobré.“ A přesně toho autor docílil. Svými hrami nás učí radostně putovat krajinou a nechat se jí proměňovat. „Neznámo před tebou, neznámo za tebou, vstříc ti běží jen tchoří tlapky noci. Sladká, nebeská vteřina svobody!“ Hurá na cestu!

Hope Jahrenová
Když šeptá listí
Jota, červenec 2017

Jak lépe vystihuje původní název knížky Lab Girl (Dívka z laboratoře), Jahren jedinečně propojuje autobiografii s vědeckou popularizací. Na pozadí životního příběhu této velice úspěšné geobioložky se totiž dozvídáme mnohé i o předmětu jejího zájmu: půdě a rostlinách. Každodenní vědecká práce, vztah s kolegou, dobrodružství v terénu i laboratoři se plynule prolínají s nadšeným popisem, co se děje v listech či semínkách. Takto vypadá žena milující svou práci. O vícežánrovosti knížky vypovídá také chvála z rozličných míst — z redakcí The New York Times či ELLE i od Cheryl Strayedové, autorky poutnického bestselleru Divočina.

Nicholas Carr
Nebezpečná mělčina — Jak internet mění náš mozek
Dauphin, březen 2017

Nemohli jste se u čtení některého z delších článků tohoto časopisu soustředit? Může za to internet! Aspoň podle Nicholase Carra. Ve své knížce argumentuje, proč a jak mění používání internetu strukturu našich mozků. Zní to trochu děsivě — v autorových očích totiž nejsme díky připojení k síti lepší, nýbrž čím dál roztěkanější a neschopnější hlubší reflexe. Zabývá se i otázkou, jak internet ovlivní prožívání dalších, odmalička „zasíťovaných“ generací. Jste-li ke knížkám s podobnou tematikou skeptičtí, vězte, že tato se v roce 2011 umístila mezi finalisty na Pulitzerovu cenu v oblasti literatury faktu.

Gilbert Keith Chesterton
František z Assisi
Karmelitánské nakladatelství, únor 2017

Knížka věnovaná patronovi ochránců přírody (viz 7.G 2/2007) se obrací k „běžnému člověku, příznivě nakloněnému, avšak skeptickému“, vyhýbá se náboženskému patosu a napsal ji anglický mistr slov Chesterton. Světec ze třináctého století přitahuje svým životem a povahou i současníky — nebál se radikálních změn, byl radostný a vášnivý. S nasazením miloval Boha, lidi i veškeré stvoření. Laskavě, sourozenecky oslovoval živly, zvířata i rostliny. „Svatý František byl člověk, který pro stromy nechtěl vidět les. Chtěl vidět každý strom jako zvláštní a téměř posvátnou věc, Boží dítě, a tudíž bratra nebo sestru člověka.“

Marie Hrušková, Václav Větvička a kol.

Život se stromy

Dokořán, srpen 2017

Dva známí „stromoví“ publicisté s podporou tuctu dalších odborníků představují stromy z různých úhlů: stromy a voda, architektura, Bible, krajina, aleje, stromolezci, symboly, rodina, paměť, les… Ukázka: „Na Valašsku bývalo zvykem vylévat vodu z první koupele dítěte pod strom, od chlapce k jasanu, buku či smrku, protože věřili, že tak bude mít chlapec zajištěnou urostlou postavu a odolnost; od děvčete pod jabloň, aby bylo milé a sladké, jako jsou jablka.“ Vedle snahy o obranu stromů (všech, i těch „tuctových“) propojují jednotlivé texty výtečné ilustrace Jaroslava Turka. Příklad zdařilé popularizace.