Mít z toho radost

Nasedají na kolo. Teplota se sice blíží už k nule, ale neprší, a to je fajn. Zamáváme si na cestu. Na kole z Karlína do Troji to je patnáct minut. Metrem, tramvají a autobusem to trvá minimálně jednou tolik. Můj partner a má dcera spolu vyrážejí do školky. Na předním nosiči mají docela těžký náklad: pytel bioodpadu z naší domácnosti a tašku starého pečiva pro slepice.

foto: Šárka Krčílková

Vždycky jsme třídili plasty, papír, sklo, nebezpečný odpad. S tříděním bioodpadu jsme koketovali dlouho. Ale kam s ním? Bydlíme ve starém činžovním domě v blízkosti centra Prahy, zahradu nemáme. Někam ho nosit? Nebo si objednat speciální popelnici na bio? Jenže sousedé neměli zájem a mít popelnici jen sami pro sebe nám přišlo zbytečné. Na druhou stranu bioodpad tvoří velkou část našeho odpadkového koše zejména od té doby, co jsme se před pěti lety nadchli pro komunitou podporované zemědělství KPZ, založili vlastní iniciativu KPZ CooLAND a vstoupili do Spolkového obchodu Obživa. Radikálně jsme změnili stravovací návyky a náš jídelníček tvoří především zelenina, kterou nám každý týden dodává Karel. To je NÁŠ zemědělec, který hospodaří ekologicky v Budyni nad Ohří s heslem Půda jako peřinka. Díky KPZ máme nejen skvělou zeleninu, ale kolem sebe kupu přátel a víme, že dáváme peníze někomu, kdo pečuje o půdu a krajinu. Pocit k nezaplacení.

foto: Tereza Jursová

Vlastní pohodlnost nám dlouho bránila najít řešení, a tak jsme bioodpad začali třídit až letos díky tomu, že naše dcera začala chodit do Zahradní školky Kuchyňka. S nohama v trávě, s rukama v blátě a s hlavou v oblacích tu malé děti získávají blízký vztah k sobě, k ostatním i ke všemu živému. Na zahradě najdete včelí úly, ale třeba i kurník s hejnem třiceti slepic, kterému velí kohout „Pan Kuřátko“. I tady si pěstují zeleninu členové Komunitní zahrady na Kuchyňce. Za to, že sem lidé z okolí nosí svůj bioodpad, jsou na zahradě rádi. Cyklus se uzavírá, živiny se vracejí půdě, aby půda zůstala živá a mohly z ní vyrůst nové rostliny. Ani jsem netušila, jakou radost a uspokojení nám tenhle malý-velký krok přinese.

Chcete také zažít ve svém životě malé ekologické vítězství? Nemusíte hned jezdit na kole s odpadem přes půl města. Nabízí se nespočet cest a není dobré vydat se hned tou, která vede do nejstrmějšího kopce. Začněte prvním malým krůčkem. Třeba tím, že si uděláte doma poradu a společně budete vymýšlet, jaká cesta by vám všem dělala radost. Právě radost je totiž na cestě k šetrnějšímu způsobu života nezbytná.

Kontakt: sarka.krcilkova@gmail.com.