Vaše ohlasy

21. června 2018 /
foto: nanalyze.com
Co jste nám v poslední době napsali?

Dominik Grohmann — Ekostrava budoucnosti (7.G 2/2018)

Myslím, že kvalitní instantní přípravky smysl mají… Jsou i lidé, jejichž trávicí systém normální pevnou stravou, byť veganskou, trpí… A titulní fotografie s gorilou ve skafandru se mi líbí, vyznávám rovnost všech 🙂 Připomíná kultovní film Planeta opic, který miluju právě pro to provokativní paradigma. Kateřina Machytková, Berlín

Jakože cože? Tak toto bych od Sedmé generace opravdu nečekala… Kór prezentace jídel v prášku jako velmi zero waste řešení se mi opravdu příčí. Navíc jídla v prášku naprosto postrádají pro stravování velmi důležitý faktor — žvýkání. Michaela Linhová

V článku přece neříkám, že se jedná o zero waste řešení, jen že se vytváří mnohem méně odpadu než při běžném způsobu stravování. Ke žvýkání: to je pravda, ale stejně jako u smoothie se i toto jídlo má v ústech promíchávat se slinami, než se polkne. Dominik Grohmann, Hrušky

Žijeme v době mediálních a politických šmejdů — rozhovor s Petrou Vejvodovou a Milošem Gregorem (7.G 2/2018)

Ano, kniha Nejlepší knížka o fake news, dezinformacích a manipulacích!!! je jistě unikátní, nicméně se hlavně trefila do „tepu dějin“. Pokud by byla vydána třeba před pěti lety, možná by takovou popularitu neměla. Bizarní ale je, že autoři se zřejmě nezabývali ochranou životního prostředí, respektive dokonce ani jedna otázka se jí nevěnuje. Přitom různých mýtů se zde nacházejí spousty, letmo tyto příklady: 1. Připomínkování různých chyb, rizik a nezákonností koncepcí a staveb je prý ekoterorismus, stejně jako chtít po státu, aby dodržoval své vlastní zákony, byl transparentní a férový a obecně pro občany funkční. 2. Účast spolků v nějakém správním řízení znamená blokování stavby na několik let, ačkoliv spolky žádné nadpřirozené schopnosti nemají. 3. Na zastavení nějaké stavby prý stačí na příslušném území rozházet zmije, křečky či různé druhy brouků nebo vysadit vzácné kytky. No, tak snad něco v příštím vydání této knihy! Miroslav Patrik, Brno

Základní věda je v ohrožení — rozhovor s Kateřinou Falk (7.G 2/2018)

Dobrý den, vážená redakce, vámi otištěný rozhovor s Kateřinou Falk nás s manželem natolik překvapil, že jsem byla donucena po dlouhé době zasednout k laptopu. Předně nám uniká důvod, proč byl v Sedmé generaci uveřejněn článek, který představuje s jistou dávkou obdivu ženu, která se ubírá zcela opačným směrem než vaši čtenáři. Tedy z řečeného to tak vypadá. O tom, jakou inspirací by nám mohla být svým ekologickým smýšlením nebo jednáním, jsme se nedozvěděli nic. Zato jsme se mohli dočíst odvážná tvrzení o tom, jak nám věda pomáhá lépe chápat souvislosti a svět kolem sebe a kam jsme se „díky ní dostali“. Moderní technologie nás od pochopení světa i sebe samých spíše čím dál více vzdalují a příkladem nám budiž dlouhé dějiny prosperujících přírodních národů, jejich duchovní propojení se životem. Navíc si nemohu odpustit poznámku, že bez naší „skvělé“ evropské vědy by se všem kontinentům žilo jistě o mnoho lépe (viz koloniální expanze, útlak a vykořisťování zbytku světa s pomocí pokročilých technických vymožeností). Neuvádí nás spíše věda do stále většího chaosu? Neodvádí nás od sebe samých? Vždyť už je zázrak potkat člověka, který by se podíval na nebe, nebo se jen tak zastavil a poslouchal ptáky. A popravdě, jsem člověk, který miluje noční oblohu plnou hvězd, a přesto nepoznám jiné souhvězdí než Velký vůz a Kasiopeju. Je mi jedno, z čeho jsou hvězdy složeny a jestli je na nich nějaký život nebo nerostné suroviny, které bychom mohli vytěžit, abychom mohli vesele pokračovat v destrukci naší planety. Chci vidět jejich krásu, která je tajemná, a proto krásná. Neměla by se věda zaměřit spíše na eliminaci negativních dopadů, které svými objevy v posledních dvě sta letech způsobila?

Naprosto nesdílím ani obavy paní Falk, že se nedožije návratu lidí na Měsíc. Spíš by se měla bát toho, jakou ekologickou stopu za sebou dnešní věda zanechá, což by mimochodem nebylo špatné téma pro váš časopis (Nakolik  vlastně takový vesmírný výzkum zatěžuje naši planetu? Není těch pár „dobrých“ věcí, které nám věda přinese, vykoupeno příliš vysokou cenou?). Mě spíše děsí obraz budoucnosti, který svým každodenním konáním malujeme svým dětem. 

A tím se dostávám k druhé části rozhovoru orientovanému na ženy ve vědě a další genderové polemiky. Spíše než seznam vědeckých ocenění by mě například zajímalo, jak dokáže při svém pracovním nasazení obstát jako matka. Nemám nic proti tomu, aby ženy působily ve všech oborech lidské činnosti, jsem však přesvědčena o tom, že žena je ženou z nějakého důvodu a že je svým ženstvím do určité míry podmíněna. Nevidím proto nic špatného na tom, že děti nakreslí chirurga nebo požárníka jako muže (proč jim nevybrali společensky uznávané profese, jakými jsou „teacher“ nebo „nurse“?). Jsem vděčná za možnosti, které se ženám od 19. století postupně otevřely, přesto však nechci zapomenout na svou ženskou přirozenost. Ženy dokážou mnohé ovlivnit i neviditelným způsobem. Třeba uvědomělou výchovou svých dětí. Se srdečnými pozdravy vaše věrná čtenářka Martina Brisudová

Jiří Koželouh — Jak přežít v Zemanově (7.G 1/2018)

Ekologické hnutí je po znovuzvolení Zemana prezidentem jednoznačně na straně poražených. Toto je citát první věty článku. Zapomněl ovšem na ministra dopravy Dana Ťoka, který milionu diváků ČT1 v hlavních zprávách řekne, že jedna ekologická neziskovka podala protest proti zahájení přípravy dálnice 15 minut před uzávěrkou. Nemusím být žádný znalec píár, abych usoudil, že tím si daly ekologické neziskovky ránu přímo do kolene. Pak už nálepku škůdců těžko odstraníš a Zemana netřeba. Don Papilio, Otrokovice

Vzkazy k novému webu 7.G

To je ale opravdu velká změna :-)! Určitě k lepšímu. Texty se příjemněji čtou. Přeju hodně čtenářů a čtenářek. Dagmar Smolíková, Brno

Moc pěkný. Dobrá práce, Jiří Marek

Děkuji milé Sedmé, Poslední a kdovíjakéještě generaci za vše dobré, co přináší. Starý webík byl pro mne staromilce neomylně hezčí, to přiznám barvu. Ale obal by pro mne neměl být podstatnější než to, co je skryto uvnitř. Ale (byť jen mírně) mne zaráží, že ani nový web nepoužívá zabezpečené připojení protokolem „https“ a můj prohlížeč při přihlašování trochu kroutí hlavou. Přeji z čerstvě mírně pobouřkové Šumavy vše dobré, Petr Hajner

Dobrý den, děkujeme vám za přání. Web stále ladíme, což se týká i protokolu https. Doufám, že to dopadne k vaší spokojenosti. Co se týká porovnání krásy starého a nového webu: bohužel se nemůžeme zavděčit všem, budeme se alespoň snažit, aby vám vyhovoval aspoň ten obsah. Z redakce 7.G přeje vše dobré Vít Kouřil

Psát nám můžete na e-mail sgenerace@hnutiduha.cz nebo na adresy redaktorů (prijmeni@sedmagenerace.cz), pod články na webu, na náš facebookový profil, twitterový účet nebo na adresu Hnutí DUHA — Sedmá generace, Údolní 33, Brno 602 00. Děkujeme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.