Yucca Mountain: Nevada poražená v Kongresu však bojuje dál

28. listopadu 2002 /

Americký Kongres schválil v roce 1987 opuštěnou a řídce obydlenou oblast Yucca Mountain jako optimální lokalitu pro zbudování celonárodního úložiště radioaktivních odpadů. S tím však nesouhlasí představitelé státu Nevada včetně místních obyvatel. Sedmá generace přináší informace o dalším vývoji sporu.

Dění okolo letitého sporu o plánované úložiště jaderného odpadu v útrobách masivu Yucca v Nevadě sleduje Sedmá generace řadu let. Naposledy jsme informovali o tom, jak po nástupu Bushovy administrativy prudce zesílil tlak na urychlené otevření úložiště (viz SG 6/2002). Federální ministr energetiky a vzápětí i prezident oficiálně schválili pokračování sporného projektu. Stát Nevada, na jehož území se hora Yucca nachází, se však nadále projektu brání ze všech sil. Nevadský guvernér Kenny Guinn na základě speciálního paragrafu v Zákoně o nakládání s radioaktivními odpady z roku 1982 prezidentovo rozhodnutí vetoval (první případ v dějinách USA), ale guvernérovo veto může podle téhož zákona přehlasovat federální Kongres. Je k tomu třeba nadpoloviční většiny hlasů v obou komorách – Sněmovně reprezentantů i Senátu.

Hlasování v Kongresu

Dolní komora amerického Kongresu, tzv. Sněmovna reprezentantů, diskutovala a hlasovala o Yucca Mountain 8. května. Poměrem hlasů 306:117 přehlasovala veto guvernéra Nevady a vyjádřila se tedy pro pokračování projektu. Ve prospěch projektu hlasovalo téměř 94 % Bushových republikánů, ale jen necelá polovina demokratů.

Hlavní pozornost se zaměřila ovšem na horní komoru Kongresu – Senát, kde se poměr zastánců a odpůrců zdál od začátku přece jen vyrovnanější. Po usilovném lobbování ze strany představitelů Nevady i ze strany Bushovy administrativy a jaderného průmyslu nakonec i senátoři přehlasovali guvernérovo veto a poměrem 60:39 podpořili projekt úložiště Yucca. Také republikánští senátoři (stejně jako jejich kolegové v dolní sněmovně) podpořili projekt v téměř 94 % (45 pro Yuccu, 3 proti), zatímco podpora projektu u demokratických senátorů dosáhla jen 30 % (15 pro, 35 proti).

Teprve rozhodnutí Senátu se všeobecně považovalo za klíčové. 23. července podepsal odhlasovanou rezoluci prezident Bush a podle zákona z roku 1982 nyní už neexistuje způsob, jak by se Nevada mohla proti projektu bránit na úrovni federální legislativy.

Jak se bojuje v zákulisí

Hlasování provázela řada zákulisních debat a sporů. Poslanci i senátoři státu Nevada se usilovně snažili přesvědčovat své kolegy z jiných států, aby hlasovali proti projektu. Údajně měli i jisté úspěchy. Ale v posledních deseti dnech před hlasováním mohutně zatlačili prezident Bush a federální ministr energetiky Abraham – a několik republikánských senátorů prý definitivně přesvědčili. Znechucený starosta proslulého nevadského města Las Vegas Oscar Goodman, který na poslední dny před hlasováním přijel do Washingtonu, po návratu domů tvrdil, že šlo o čistě politický proces a odborné argumenty v rozhodování nehrály roli.

Klíčovým tématem debat v Kongresu se stal převoz radioaktivních odpadů z jaderných elektráren v USA do úložiště. Technické detaily převozu nejsou ještě vyřešeny, ale odhaduje se, že během 25 let půjde o celkem 50 až 90 tisíc transportů, v jejichž rámci bude ze 131 různých lokalit přemístěno celkem 77 000 tun vysoce radioaktivního odpadu. Přesné trasy nejsou dosud vybrány, ale je skoro jisté, že některé budou muset procházet v těsné blízkosti velkých měst nebo přímo přes ně. Týká se to Los Angeles, Chicaga, Atlanty, Salt Lake City či Las Vegas, jejichž starostové však již předem protestují. V Senátu během debat promlouvali přední američtí odborníci na terorismus, dopravu a vlivy radioaktivity na lidské zdraví. Rizika, která uváděli, však zastánce úložiště nezviklala.

Konec všem nadějím? Zdaleka ne

Zmíněná hlasování ale neznamenají konec nevadských aktivit proti výstavbě úložiště. Nyní se hlavní pozornost napřela k soudním procesům, ve kterých je napadána legálnost některých kroků při schvalování projektu. Stát Nevada dnes vede celkem pět soudních pří proti různým federálním úřadům (Ministerstvo energetiky, Úřad pro jaderný dozor, Úřad na ochranu životního prostředí). Procesy se většinou týkají změny či nedodržení původních limitů či procedur stanovených v příslušných zákonech. Ministerstvo energetiky naopak vede spor proti Nevadě, jejíž úřady zastavily přívod vody pro výzkumné pracoviště na úpatí hory Yucca.

Kromě soudních procesů může být budování úložiště zastaveno či významně pozdrženo během tzv. licenčního procesu. Ministerstvo energetiky v něm bude obhajovat projekt před Úřadem pro jaderný dozor. Půjde o ohromné množství studií a plánů – vždyť ministerstvo energetiky začíná na žádosti o licenci pracovat nyní, ale předběžně plánuje předložit ji až v prosinci roku 2004. Součástí licenčního procesu bude také veřejné připomínkování a proces posuzování vlivu na životní prostředí, do kterých se budou moci zapojit i oponenti projektu.

V srpnu postihlo oblast zemětřesení o síle 4,4 stupně Richterovy škály s epicentrem v údolí Amaragosa, které leží méně než 20 km od plánovaného úložiště. Tím se opět v praxi připomněl jeden z argumentů odpůrců projektu – riziko, vyplývající z dlouhodobě nestabilní seismické situace v oblasti. Federální úřady však prohlásily, že taková malá zemětřesení nemohou mít na stabilitu úložiště vliv. Muselo by údajně jít o zemětřesení s tisícinásobně větší energií, které je podle nich nepravděpodobné.

Nevada pod tlakem dilematu

Po rozhodnutí Senátu však hrozí, že zklamání přinese do Nevady rozkol a oslabí dosavadní poměrně vysokou názorovou shodu občanů i politiků Nevady při odmítání projektu. První reakce naznačují, že nyní bude nevadský odpor v tomto ohledu skutečně vystaven zásadní zkoušce. Například demokratický kandidát na státního guvernéra Joe Neal prohlásil: „Musíme teď důkladně zvážit změnu našeho postoje a pokusit se ze špatné situace co nejvíc vytěžit. Je třeba využít všech výhod, které by nám z vybudování úložiště plynuly.“

Výzkum mezi obyvateli Nevady zjistil, že 55 % obyvatel je i přes rozhodnutí Senátu pro pokračování státní kampaně proti úložišti, zatímco 38 % je proti. Těm, kteří jsou proti, nejvíce vadí finanční náklady (dosud dala Nevada na soudní výdaje a mediální kampaň asi sedm milionů dolarů) a mělo by se podle nich začít vyjednávat o finančních náhradách pro Nevadu. Kdyby ale obyvatelé Nevady sami mohli rozhodovat, 76 % by se stále postavilo proti projektu a jen 20 % by bylo pro (tito lidé většinou uvádí jako důvody nová pracovní místa a celkový finanční přínos).

K otázce vyjednávání o výhodách se vyjádřil redakční komentář deníku Nevada Appeal. Na příkladech z minulosti ukazuje, že historická zkušenost velí Nevadě přistupovat k jakýmkoli jednáním s federálními úřady velmi obezřetně. Zmiňuje klamná tvrzení a sliby federální vlády kolem pouštní základny pro testování jaderných bomb, která fungovala na území Nevady v letech 1945–1992. A dále se zde píše: „…a vůbec nejstarší doklad na našem území je aktuální dodnes. Kmen Západních Šošonů stále čeká, až federální vláda začne v praxi dodržovat smlouvu, kterou její představitelé podepsali v roce 1863. Tehdy jsme u toho nebyli – náš list začal vycházet až v roce 1865 –, ale máme podezření, že už tehdy někdo tvrdil: kmen by měl vyjednat nejlepší možnou smlouvu… Nepomohlo to. A nepomohlo by to ani dnes.“

Přes značné protitlaky však vystupují čelní představitelé Nevady (těmi jsou zejména guvernér, poslanci a senátoři, generální prokurátorka, ředitelé hlavních úřadů) dosud pevně proti projektu a nechtějí s federálními úřady smlouvat. Mají stále podporu většiny obyvatel. To jsou asi hlavní přednosti, které stojí na straně Nevady i po hlasováních ve federálních orgánech a které dodávají státu motivaci do očekávaných vleklých soudních sporů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo nejprve rozhodnout o schválení tohoto komentáře a jeho následném zveřejnění. Více v "Pravidlech pro komentáře" níže. Děkujeme za pochopení.

Pravidla pro komentáře: Redakce Sedmé generace si vyhrazuje právo smazat příspěvek, který nemá nic společného s tématem, obsahuje vulgarismy, rasistické a xenofobní vyjadřování či jiné urážky ostatních, obsahuje spam a komerční reklamu nebo je jinak nevhodný. Porušení pravidel může mít pro uživatele za následek dočasné nebo trvalé znemožnění vkládání dalších komentářů.

Upozornění: Publikovat články nebo jejich části, jakož i zveřejňovat fotografie a kresby z časopisu Sedmá generace nebo z jeho internetových stránek je možné pouze se souhlasem redakce.

Sedmá generace 5/2019 vyjde v 2. polovině října.