Editorial

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

dojdou-li vám síly, nedej bože když vyhoříte, ať už se v životě věnujete čemukoli, je třeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Zvolnit, pořádně spát a jíst, pročistit si hlavu, poradit se s někým, přijmout vlastní limity, a namísto nekonečného kolotoče uzávěrek „být jen tak“, jak zpívá Mňága a Žďorp. Jistě, lépe se to píše než dělá. Každopádně je dobré mít takové „know how“ po ruce, o což jsme se v tématu tohoto čísla snažili.

Z dalších textů bych vás rád upozornil na poslední díl seriálu Na samotě, s jehož autorkou Veronikou Kickovou se však neloučíme nadobro. Za druhé na reportáž Martina Vyhnala z islandského Sólheimaru, nejstarší ekovesničky na světě, a do třetice na ukázku z nové knihy spisovatele Charlese Eisensteina Klima: nový příběh, v níž klimatickou krizi nahlíží z integrálního hlediska.

Závěrem roku tradičně děkuji všem dobrodincům, kteří Sedmou generaci provedli dalším ročníkem: redaktorům a redaktorkám, redakčním radním, stážistkám, externistům, inzerentům, donorům a samozřejmě i vám, našim čtenářům a čtenářkám. Doufám, že nám zachováte přízeň i v 28. ročníku. Mimo jiné v něm chystáme seriál o degradaci půdy a témata o soběstačnosti, obchodu s divokými zvířaty nebo o sociálních aspektech bydlení. Připomínám ještě, že k předplatnému nově nabízíme Šelmí kalendář Hnutí DUHA a recyklované zápisníky od malé dílny Papidu.

Lepší devítkový než osmičkový rok přeje

Vít Kouřil